Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisk: Provozovatel mostu v Janově věděl o riziku už v roce 2014

zřícený most v Janově (Genova, Italy 14.8.2018)
zřícený most v Janově (Genova, Italy 14.8.2018)
Foto: Reprofoto

Provozovatel janovského mostu, společnost Autostrade per l'Italia (ASPI), věděl už od roku 2014 o riziku zřícení stavby. To se naplnilo loni v srpnu a o život při tom přišlo 43 lidí. Informoval o tom list La Repubblica. Italská média zároveň napsala, že senzory, které měly Morandiho most monitorovat, byly v roce 2015 sejmuty kvůli údržbě a už pak nebyly uvedeny do provozu.

Vedení společnosti ASPI, která spadá do holdingu Atlantia, dosud tvrdilo, že ji firma SPEA, která ve skupině mimo jiné dohlíží na bezpečnost staveb, před žádným rizikem ohledně janovského mostu nevarovala. Tomu ovšem podle médií protiřečí dokument, který policie zabavila v digitálním archivu holdingu.

Dotyčný dokument analyzující rizika vypracovala ASPI, probírala ho správní rada jak samotné společnosti, tak holdingu Atlantia a věděli o něm i zástupci vlády. V rozmezí let 2014 až 2016 dokument uváděl, že hrozí zřícení mostu. V roce 2017 se hodnocení změnilo na "riziko ztráty stability".

"Povedeme dál bitvu o to, aby Atlantia přišla o koncese na provozování dálnic," zopakoval ve čtvrtek šéf protestního Hnutí pěti hvězd z vládní koalice a nynější ministr zahraničí Luigi Di Maio, který byl v době neštěstí vicepremiérem.

Atlantia zachováním koncesí podmínila svou účast v záchraně zadlužených aerolinek Alitalia, napsala ANSA. Podle agentury Reuters se ovšem z chystaného konsorcia, jež mělo leteckou společnost v potížích převzít, v úterý stáhla.

Témata:  Itálie zřícené stavby zřícený most v Janově (14.8.2018)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.