Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tři čtvrtiny Finů podporují vstup země do NATO, v březnu to bylo 60 procent

Finsko, ilustrační fotografie.
Finsko, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Více než tři čtvrtiny Finů podporují vstup země do Severoatlantické aliance, vyplynulo z průzkumu televize Yle, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Ještě v březnu si vstup země do NATO přálo jen 60 procent Finů. Podíl těch, kteří tento krok podporují, začal prudce stoupat po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Finsko by v nejbližších dnech mohlo podat oficiální přihlášku ke vstupu.

V posledních letech podporovalo vstup do NATO zhruba 20 až 30 procent Finů. Aktuální podpora obranné aliance je 76 procent, rozhodně proti se postavilo 12 procent dotazovaných. Od března do května klesl také podíl lidí, kteří nemají vyhraněný názor. Pokud by žádost podalo i Švédsko, pro vstup Finska by hlasovalo dokonce 83 dotazovaných.

Podpora NATO je prakticky shodná napříč politickým spektrem, vyplynulo z průzkumu. Zatímco muži chtějí do NATO v 81 procentech, u žen je to 72 procent.

Finský prezident Sauli Niinistö 12. května oznámí, zda on sám se vstupem do NATO souhlasí. Následně by žádost o členství měly schválit parlamentní skupiny. V parlamentu má členství v NATO podporu 121 z 200 poslanců, proti jich je deset, píše AFP.

Pokud Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé, prohlásil na konci dubna generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Finsko, které si dosud zakládalo na své neutralitě, sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouho hranici a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Rusko varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.

Témata:  Finsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

20. prosince 2025 10:05

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin tvrdí, že je po půl roce připraven jednat s Macronem

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil připravenost k obnovení dialogu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli potvrdil, že takový krok je možný za předpokladu, že obě strany projeví dostatečnou politickou vůli. Podle Moskvy lze Macronova nedávná prohlášení vnímat pozitivně, pokud budou podložena reálným zájmem o konstruktivní jednání.