Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump a Biden si nejspíš zopakují volební duel o Bílý dům

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: The White House

Americký prezident Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump mají téměř jisté nominace svých stran v listopadových prezidentských volbách. Tuto skutečnost potvrdily primárky a volební shromáždění během tzv. supervolebního úterý, kde se jasně projevila jejich role favoritů.

Biden a Trump dosáhli vítězství v nejlidnatějších státech s největším počtem delegátů na nominačních sjezdech - v Kalifornii, Texasu, Alabamě, Coloradu, Mainu, Oklahomě, Virginii, Severní Karolíně, Tennessee, Arkansasu, Minnesotě a Massachusetts. Biden získal vítězství i v primárkách Demokratické strany v Utahu a Vermontu, stejně jako v hlasování poštou v Iowě.

I když Trumpova poslední republikánská soupeřka Nikki Haleyová překvapivě zvítězila ve Vermontu, nedokázala porazit exprezidenta v jiných státech, kde měla největší šance u umírněných voličů, jako jsou Virginia a Maine. I po jejím druhém úspěchu, po výhře ve Washingtonu D.C., narůstá tlak na to, aby stáhla svou kandidaturu.

Biden ve večerním prohlášení uvedl, že výsledky supervolebního úterý staví voliče před jasnou volbu - mezi ním a Trumpem, který je podle něj odhodlán zničit demokracii. Biden zvítězil ve všech 15 státech a mezi demokraty nemá výraznější konkurenci.

Exprezident Trump hovořil o "úžasném dni" a potvrdil svůj přesvědčivý úspěch v primárkách. Také zdůraznil, že je pro něj "čest reprezentovat nejen Republikánskou stranu, ale také naši zemi při jejím návratu ke zdraví a prosperitě".

Během supervolebního úterý se přiděluje nejvíce, přibližně třetina, hlasů delegátů na nominačních sjezdech, kde si demokraté a republikáni v létě oficiálně volí své kandidáty pro prezidentské volby, které se budou konat 5. listopadu.

I přesto, že většina voličů podle průzkumů nevítá možné zopakování duelu mezi Bidenem a Trumpem z posledních prezidentských voleb v roce 2020, jsou oba kandidáti jasnými favority.

Ani po tomto dni ale nelze označit oba favority za "kandidáty". Trump může získat nadpoloviční většinu delegátů nejdříve 12. března a Biden bude muset počkat nejméně do 19. března.

Další volební souboj mezi Bidenem a Trumpem si ale přeje jen málo Američanů. Průzkumy veřejného mínění podle Reuters ukazují, že jak Biden, tak Trump se mezi voliči těší nízké oblibě.

V úterních primárkách americké Republikánské strany ve státě Vermont zvítězila Haleyová. Biden a Trump uspěli v primárkách svých politických stran ve státě Kalifornie. Biden naopak neuspěl v úterý na volebních shromážděních v Americké Samoi, nezačleněným územím Spojených států v jižní části Tichého oceánu, kde se stal vítězem Jason Palmer.

Trump zvítězil v primárkách republikánů v Texasu a v hlasování demokratů tam uspěl i Biden. Ve státech Massachusetts, Maine, Arkansas a Alabama zvítězili Biden a jeho předchůdce Trump. Stali se také vítězi primárek svých stran v amerických státech Tennessee a Oklahoma, Virginie i Vermont. Biden zvítězil i v nominačním souboji před prezidentskými volbami ve státě Iowa, který se konal formou hlasování poštou.

Témata:  Donald Trump Joe Biden USA

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 18:46

Fico při atentátu netušil, že se střílí. Atentátník se brání doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.