Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump přijal republikánskou nominaci a vyzval ke sjednocení země: Buď společně povstaneme, nebo se rozpadneme

Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb (19. července 2024).
Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb (19. července 2024).
Foto: Profimedia

Donald Trump na závěr sjezdu Republikánské strany v Millwaukee pronesl historicky nejdelší projev, v němž přijal nominaci na kandidaturu na prezidenta USA. Hovořil o mnoha tématech, vyhnul se ale potratům, Covidu a většinou také prezidentu Joeovi Bidenovi. Zdá se, že naplňuje slib o méně rozdělující kampani.

Trump držel rekord už od roku 2016, kdy hovořil hodinu a patnáct minut. Letos ale mluvil ještě o sedmnáct minut déle, jak napsala americká stanice CNN.

Republikán dlouhodobě slibuje, že se stane prezidentem všech Američanů. „Nesoulad a rozdělení v naší společnosti musí být zahojeny – musíme je rychle zahojit,“ řekl v projevu podle amerického listu New York Times.

Dokonce varoval před rozpadem americké společnosti. „Jako Američané jsme spojeni jedním osudem a společným údělem. Buď společně povstaneme – nebo se rozpadneme,“ pokračoval.

Připomněl také pokus o atentát z minulé soboty. Ten Trump přežil s poraněným uchem, jeden jeho podporovatel ale zemřel a dva další byli zraněni. „Takže jsme se něco dozvěděli. Dnes večer bych tu neměl být,“ podotkl.

Video: Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb. | FOX 5 Atlanta

Poukázal na svého nového spolukandidáta pro viceprezidentské křeslo J. D. Vance. „JD, budeš to dělat ještě dlouho. Užijte si tu jízdu,“ pronesl.

Poradci mu údajně říkali, ať se úplně vyhne tématu současného prezidenta Bidena. „Už to jméno nebudu používat, jen jednou. Biden. Biden,“ řekl provokativně. Kritizoval své oponenty z Demokratické strany a „strašnou, příšernou administrativu“ současného prezidenta. Jeho jméno ale konkrétně zmínil pouze dvakrát – splnil tak slib, že hodlá „snížit teplotu“ napříč politickým spektrem.

Samotné NY Times připomněly, že měl Trump při projevu problémy s disciplínou. „Když však čas pokročil daleko za hranici jedné hodiny, nedokázal odolat tomu, aby se vrátil k blábolivým průpovídkám bez scénáře, které jsou již dlouho jeho charakteristickým stylem,“ uvedly.

Server Politico napsal, že se Trump vyhnul některým nepříjemným tématům, která v jeho politice původně hrály prim. Během celého projevu ani jednou nezmínil téma potratů, pandemie Covid-19, národního dluhu nebo útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. O Covidu-19 měl jedinou zmínku, když prohlásil, že jde o „čínský virus“.

Trump tak do voleb podle všeho půjde proti současnému prezidentovi Bidenovi. Ten v posledních týdnech čelí hlasité i soukromé kritice v řadách Demokratické strany a podle mnohých by měl z boje o Bílý dům odstoupit.

Témata:  Donald Trump prezidentské volby USA 2024

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 18:06

Rakušan zůstává mimo vedení Sněmovny. Místopředsedou ho opět nezvolili

Předseda opozičních Starostů a nezávislých Vít Rakušan se ani dnes nestal novým místopředsedou Poslanecké sněmovny. Bude tak muset proběhnout další volba. Exministr oznámil, že je připraven se o funkci ucházet znovu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.