"Je potřeba aby Finsko, Švédsko a Turecko zasedly k jednomu jednacímu stolu a nějakým způsobem otázku posunuly dále. Řeší to i generální tajemník. Věřím, že bude nalezena shoda," řekl Lipavský. "Turecko má nějakou sadu bodů, které vznáší. Na druhou stranu je potřeba se podívat, jak k tomu přistupuje i například Švédsko. Je to velice citlivá záležitost," dodal.

Švédsko a Finsko si podaly přihlášku do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou na konci února nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Se vstupem nových zemí musejí aktuální členové souhlasit jednomyslně. Řada zemí NATO včetně Česka slíbila oběma severoevropským zemím podporu při rozhovorech o přijetí.

Proti rozšíření se ale postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle něhož Finsko a Švédsko podporují skupiny, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK). Ankara žádá, aby švédské a finské úřady zastavily financování těchto organizací na svém území a aby zrušily omezení vývozu zbraní do Turecka.

Stoltenberg v neděli řekl, že turecké námitky jsou legitimní a je nutné je brát vážně. Podle něj je Turecko zemí NATO, která zažila na svém území největší počet teroristických útoků.

Výhrady zopakoval také v sobotu v Praze při jednání s Lipavským turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Dnes šéf české diplomacie na dotaz ČTK uvedl, že z turecké strany "rozhodně cítil, že má zájem najít řešení."