Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko podporuje rozšiřování NATO, i přes nelibost Ruska

NATO
NATO
Foto: NATO

Turecko podporuje rozšiřování NATO a věří, že je klíčem k trvalému světovému míru a stabilitě. Pro server Middle East Eye to prohlásil Fahrettin Altun, šéf komunikace turecké prezidentské kanceláře.

Altun prohlásil, že těsně před nedávným summitem NATO ve Vilniusu prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval jasnou podporu Turecka tomu, aby se Ukrajina stala členem aliance. Turecko podle něj podporuje geografické rozšiřování NATO a není "proti žádné konkrétní zemi", ale staví se údajně ve prospěch toho, aby se aliance stala komplexní bezpečnostní organizací, která přispěje ke stabilitě světa.

Dodal, že summit ve Vilniusu ukázal, že "Turecko bude i nadále silným partnerem a bude pohánět alianci vpřed při řešení společných bezpečnostních problémů v souladu s našimi požadavky na národní bezpečnost."

Přístup NATO ke členství Ukrajiny byl přitom dlouhou dobu nejistý právě i kvůli postoji Turecka. Erdogan tale po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

O tom, že by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, opakovaně hovoří její prezident Zelenskyj. I on ale připustil, že se tak nestane dříve, než skončí válka s Ruskem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes prohlásil, že prezidenti a premiéři zemí aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem aliance. O konkrétních časových obrysech tohoto závazku je ale podle něj předčasné hovořit.

Turecko se ale dlouhodobě stavělo negativně i ke členství Švédska v alianci. Ankara později přišla s podmínkou pro schválení švédské žádosti. Nejde jí nově pouze o přístup Stockholmu ke kurdským skupinám, které Ankara považuje za teroristické organizace, nýbrž ve hře je vstup samotného Turecka do EU.

"Nejprve vydláždíme cestu Turecku do Evropské unie a pak vydláždíme cestu Švédsku, stejně jako jsme vydláždili cestu Finsku," řekl Erdogan při pondělním projevu na istanbulském Atatürkově letišti před odletem na zítřejší summit NATO v litevském Vilniusu, píše Politico.

Summit chce využít k tomu, aby „zopakoval výzvu spojencům, kteří na Turecko uvalují sankce a omezení, aby se od této chyby rychle odvrátili. „Věříme, že co nejrychlejší ukončení války spravedlivým a trvalým mírem ještě více usnadní proces členství Ukrajiny v NATO,“ dodal turecký lídr.

V neděli Erdogan při rozhovoru se svým americkým protějškem Joem Bidenem zdůrazňoval, že členské státy EU mají vyslat "jasný a silný signál na podporu vstupu Ankary do sedmadvacetičlenného bloku."

Švédsko ale údajně splnilo požadavky, kterými Turecko podmínilo přijetí jeho členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden na oplátku chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Rusko se přitom k rozšiřování NATO staví negativně. Prezident Vladimir Putin podle deníku Guardian označil možné členství Ukrajiny, kterou jeho země na konci loňského února napadla, v NATO za hrozbu pro Rusko. Kreml se podle jeho slov nebrání diskuzi o bezpečnostních zárukách, ty ale nesmí být na úkor jeho zájmů.

Témata:  Turecko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.