Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecký prezident Erdogan oznámil, že volby hlavy státu budou 14. května

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Turecké prezidentské a parlamentní volby se uskuteční 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve než se dosud předpokládalo. O víkendu to oznámil prezident Recep Tayyip Erdogan, informovaly v noci na dnešek světové tiskové agentury.

Podle agentury AP Erdogan datum oznámil v sobotu na mládežnické konferenci v provincii Bursa, video z této akce bylo zveřejněno v neděli. Prezidentské a parlamentní volby se mají konat nejpozději v červnu, dosud se hovořilo o 18. červnu. Už několik týdnů ale média v zemi uváděla, že Erdogan chce volby uspíšit.

Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro Erdogana, který je u moci už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem). V posledním více než roce se totiž Turecko potýká s ekonomickými problémy, zejména rekordní inflací.

Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole voleb prezidenta přes 50 procent, uskuteční se 28. května druhé kolo, uvedla AP. Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou a už v prvním kole získal přes 50 procent, takže se druhé kolo nekonalo. Letos se zdá, že souboj bude vyrovnanější, pokud se opozice shodne na společném kandidátovi.

Zatím není jasné, zda a kdy opozice jednoho kandidáta oznámí. Agentura AFP s odvoláním na své zdroje uvedla, že společný kandidát opozice bude znám příští měsíc.

Několik opozičních stran už loni uzavřelo alianci, v níž jsou levicové strany, umírnění nacionalisté i strany vedené dřívějšími Erdoganovými spojenci. Tyto strany se ale stále neshodly na jednom kandidátovi do voleb. Nečastěji se hovoří o lídrovi Lidové republikánské strany (CHP) Kemalovi Kiliçdarogluovi, velké šance Erdogana porazit by měl podle průzkumů i istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019, což ho může z boje o hlavu státu vyřadit.

Rovněž není zatím jasné, zda ústavní soud nevyřadí z možnosti účastnit se voleb třetí největší parlamentní formaci, kterou je opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Prokuratura totiž už předloni podala žádost k ústavnímu soudu, aby tuto stranu zakázal kvůli podpoře terorismu. Erdoganova vláda ji viní z vazeb na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá a žádost k soudu považuje za Erdoganovu snahu zbavit se rivalů. V posledních letech skončila ve vězení řada kurdských politiků i členů HDP.

Témata:  Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.