Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tusk tvrdí, že Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce

Donald Tusk
Donald Tusk
Foto: European Union

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že jeho země vzdoruje stupňující se hybridní válce. Polsko rovněž pracuje na posílení svých východních hranic, uvedla agentura PAP.

Polsko podle premiérových slov musí své hranice posílit z důvodu tlaku ze strany běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, rostoucí hrozby vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině a nejisté geopolitické situace.

"To, čím se zabýváme, je stupňující se hybridní válka," řekl Tusk během návštěvy vojáků v obci Karakule, která je vzdálena přibližně 40 kilometrů od hranic s Běloruskem. Na organizaci takových aktivit se podle jeho slov na polských hranicích podílí i Bělorusko.

Polská vláda zahájila práce na opevnění hranic v reakci na zvyšující se počty pokusů o jejich překročení. "Jsem si vědom, že počet případů takového nezákonného překročení se každodenně zvyšuje," řekl Tusk.

Nová moderní opevnění budou podle jeho slov vybudována podél celé východní hranice Polska. Dodal, že tato hranice je i vnější hranicí Evropské unie a vyjádřil přesvědčení, že EU k polskému úsilí přispěje.

"Proto nepochybuji o tom, že celá Evropa bude muset - a vím, že toho dosáhneme - investovat do své bezpečnosti prostřednictvím investice do východních hranic Polska a jeho bezpečnosti," uvedl.

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko byly v roce 2021 vystaveny náporu tisíců migrantů, kteří se snažili dostat na území EU přes Bělorusko. Příliv migrantů podle těchto zemí záměrně organizoval běloruský lídr Alexander Lukašenko, aby se v rámci úplaty za evropské sankce pokusil destabilizovat Evropskou unii.

Polsko proto posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

Ministr připomněl, že přítomnost polských a spojeneckých ozbrojených sil v oblastech u hranic, zvýšená po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, také pomáhá chránit východní hranici NATO a Evropské unie.

"Opravujeme bariéru na polsko-běloruské hranici, posilujeme tuto bariéru, jsou tam vojenské tábory..., které podporují Pohraniční stráž, a výdaje na tyto účely jsou nejvyšší v historii (Polska)," řekl Kosiniak-Kamysz pro rozhlasovou stanici Radio Zet.

Ministr se vyslovil pro to, aby Polsko na hranici s Běloruskem i s ruskou Kaliningradskou oblastí vybudovalo linii obranných bunkrů, zákopů a příkopů. Takové kroky již učinily pobaltské státy, přiblížila AP.

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Migranti jsou podle organizace převáženi na stanoviště na běloruském území u polských hranic. ByPol tvrdí, že v noci jsou dopravováni z Minsku v civilních vozidlech s pomocí příslušníků pohotovostních pořádkových jednotek OMON. Po příjezdu jsou rozděleni do skupin o velikosti 25 až 30 osob. Mezi nimi jsou ženy a převážně muslimové, kteří mají příbuzné v západních evropských metropolích.

Členové OMON mají podle zprávy zakázáno od migrantů vybírat peníze, protože část platby za cestu k polským hranicím již údajně zaplatili. Někteří z nich mají u sebe navigační zařízení a techniku pořízenou v Minsku. Každá skupina migrantů má svého vedoucího, který je v kontaktu se zástupci OMON nebo běloruské pohraniční stráže.

ByPol také uvádí, že docházelo k případům, kdy příslušníci OMON v civilním oblečení pomáhali migrantům při "průlomu" hranice a střetech s polskými pohraničníky. Podle organizace jsou tyto pořádkové oddíly trénovány ruskými žoldáky z Wagnerovy skupiny, kteří byli do Běloruska přemístěni loni v létě po svém neúspěšném pokusu o ozbrojenou vzpouru proti ruskému vedení.

Polsko a další země EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že úmyslně do Běloruska přiváží lidi z krizových oblastí a využívá je jako nástroj v hybridní válce proti Západu. Napětí na bělorusko-polské hranici dosáhlo vrcholu především koncem roku 2021.

Polský premiér Donald Tusk na konci dubna řekl, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku. 

"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.

Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal. 

Témata:  Polsko Donald Tusk

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 11:16

Meghan Markle na nože s Gwyneth Paltrow? Herečka promluvila otevřeně o vévodkyni

Meghan Markle a Gwyneth Paltrow se rozhodly vyvrátit fámy o možném sporu mezi nimi. Po spuštění Meghaniny nové lifestylové značky se začaly šířit spekulace o napětí mezi oběma, což Paltrowová razantně odmítla na svém Instagramu, kde ujistila veřejnost, že jejich vztah je v naprostém pořádku.

Zdroj: Pavlína Hermannová

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.