Ukrajina se Mariupolu nevzdává, podle vojáků je ale situace kritická

Volyna deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.

Volynova brigáda se v posledních dnech spojila s plukem Azov a vojáci se opevnili v komplexu oceláren Azovstal, který má rozlohu jedenácti kilometrů čtverečních. Předtím se 36. brigáda námořní pěchoty snažila uhájit pozice v továrnách Azovmaš a Iljič, ale došly jí zásoby jídla i munice.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že část brigády se připojila k pluku Azov, část Rusové zajali. Žádné konkrétní počty neuvedl. Ruská armáda ve čtvrtek tvrdila, že tento týden se jí vzdalo 1160 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, ale jak podotýká agentura AP, tyto informace nelze ověřit.

Mariupolská městská rada dnes na sociální síti telegram napsala, že Rusové ve městě začali exhumovat těla pochovaná na dvorcích mezi obytnými domy a nedovolují místním, aby tam další lidi pohřbívali. Okupanti prý také jmenovali dozorce, kteří mají dohlížet, že lidé své příbuzné a známé nebudou pohřbívat. Podle ukrajinské strany ve městě funguje 13 ruských mobilních krematorií. Mají sloužit k zahlazení stop po válečných zločinech, kterých se jednotky Ruska a bojovníci separatistické Doněcké lidové republiky dopouštějí.

V Mariupolu stále živoří asi 100.000 lidí, kterým podle šéfa Světového potravinového programu (WFP) Davida Beasleyho hrozí "vyhladovění k smrti". Starosta Bojčenko v úterý řekl, že podle odhadů mohlo v Mariupolu zemřít více než 20.000 civilistů.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina