Tisíce lidí prchajících z Ruskem kontrolovaných regionů na jihu Ukrajiny přicházejí do města nedaleko největší evropské jaderné elektrárny navzdory obavám z možné radiace kvůli bojům. Pro mnohé z nich je ostřelování jejich měst naléhavějším nebezpečím.
Ačkoliv zemi stále pronásleduje černobylská katastrofa z roku 1986, riziko jaderné havárie se zdálo několika lidem, s nimiž hovořila agentura Reuters, vzdálené. Uprchli z částí jižní Ukrajiny, které se dostaly krátce po začátku invaze pod kontrolu Rusů, a zatímco se Ukrajina připravuje na protiofenzivu, dopadají na ně rakety, píše Reuters.
"To nás teď netrápí. Rakety nad hlavou jsou nebezpečnější," reagovala na hrozbu radiace sedmadvacetiletá Tetjana Pidlesinová z Chersonu. Ukrajina, která v pondělí oznámila zahájení dlouho očekávané protiofenzívy na jihu, už několik týdnů vyzývá obyvatele, aby region opustili.
Do Záporožské jaderné elektrárny mezitím zamířil tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rusko a Ukrajina se navzájem obviňují z ostřelování v jejím okolí, což vyvolává obavy z úniku radiace. Boje v okolí elektrárny přiměly úřady ve městě Záporoží, které se nachází zhruba 56 kilometrů severovýchodně a je pod kontrolou Ukrajinců, k tomu, aby rozdávaly jodové tablety a učily obyvatele, jak je použít v případě úniku radiace.
Podle čtyřiatřicetiletého dobrovolníka Oleksandra Norajeva, jenž pomáhá ve středisku starajícím se o uprchlé rodiny, denně přichází do tohoto centra až 2000 lidí. Většinou z jihoukrajinských oblastí okupovaných Ruskem, včetně Chersonu a Mariupolu.
Šestačtyřicetiletá Viktorija Markovová, která učila angličtinu v malém městě poblíž Chersonu, odešla z domova 27. srpna společně s matkou, sestrou a její rodinou, mezi nimiž je i šestnáctiletá studentka. "Chci, aby dokončila školu... a studovala pouze v ukrajinské škole, ne ruské," uvedla Markovová. "Nemohla jsem žít v místě, kde jsem byla," odpověděla na otázku, zda se obává úniku radiace v Záporožské oblasti.
Marija Rogožinová se úlevou rozplakala, když dorazila s manželem a malým psem v jejich stárnoucí ladě sovětské výroby do střediska, kde humanitární organizace dávaly prchajícím lidem jídlo a organizovaly autobusy pro ty bez aut. "Měli jsme štěstí. Trvalo nám jen 24 hodin, abychom se sem dostali," prohlásila o cestě přes Rusy kontrolované území, na níž se vydali ze vsi Heničesk u poloostrova Krym. Ujet zhruba 225 kilometrů dlouhou trasu normálně trvá tři hodiny.
Humanitární organizace ve středisku postavily stany a přenosné toalety pro uprchlíky. Rodiny tam ve frontě čekají na registraci, aby mohly získat pomoc. Devítileté Anastasiji Maksimovové poskytovaly při čekání v řadě útěchu její dvě kočky, které svírala v náručí.
Poté, co v oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zintenzivnilo ostřelování, přichází podle Norajeva více lidí právě odtamtud. "Bylo to děsivé," svěřila se dvaadvacetiletá Lilija Vakulinová, která dorazila se svou jednašedesátiletou matkou Valentinou v neděli. V Enerhodaru, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna, čekaly na evakuaci měsíce.
Její obavy z možné havárie vzrostly v posledních týdnech, kdy podle ní ruské síly ostřelovaly město. Moskva z ostřelování obviňuje ukrajinské ozbrojené síly. Vakulinová, která letos dokončila bakalářské studium lingvistiky, doufá, že mise MAAE povede k demilitarizaci elektrárny. "Myslím, že bombardování zastaví," řekla. Její matka je však méně optimistická. Rusové ostřelováním obydlených oblastí projevili neúctu k civilistům, řekla a podotkla, že ruské úřady kontrolující region neposkytly obyvatelům jodové tablety. "Rusům na lidech nezáleží," prohlásila.
Témata: válka na Ukrajině, Ukrajina, Záporožská jaderná elektrárna
