reklama

Nesouhlasí s nimi ale ukrajinská nositelka Nobelovy ceny, podle níž by měl Západ zakročit, či velvyslanec Ukrajiny v OSN, podle kterého je to jako dát prostor Adolfu Hitlerovi nebo pověřit zloděje vedením banky.

"Neměli bychom přeceňovat význam této pozice," míní Thomas Graham z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR). "Předseda rady v podstatě řídí zasedání a vyřizuje spoustu administrativní práce, ale má jen velmi malou moc ovlivnit skutečná rozhodnutí, která rada přijímá," dodal.

"Tento stálý člen umí své předsedání vskutku využít," řekl dnes ale ČTK o věci informovaný český diplomat. Připomněl, že naposledy Rusko jednání Rady bezpečnosti řídilo loni v únoru, kdy zahájilo svou invazi na Ukrajinu. "Uvidíme, jestli a jak se bude Moskva snažit této pozice využít tentokrát," doplnil s tím že předsednická země například na začátku měsíce přichází s programem zasedání rady.

"Je ironií osudu, že Rusko předsedá orgánu OSN pověřenému nastolením míru, právě když je mnohými vnímáno jako největší hrozba pro tento mír," upozornil profesor Andrew Macleod z londýnské King's College. "Lidem se může zdát trochu překvapivé, když si uvědomí, že to, že Rusko přebírá předsednictví Rady bezpečnosti, není ve skutečnosti nic velkého a je to poměrně rutinní záležitost," dodal Macleod.

Podle Grahama Rusko nezíská převzetím předsednictví žádnou výhodu a ruský prezident Vladimir Putin toho nebude moci nijak využít.

"Všichni členové rady si stále zachovávají právo vystupovat na zasedáních rady a můžete si být zcela jisti, že USA a evropské země nebudou říkat nic pozitivního o Rusku a o tom, co dělá na Ukrajině nebo možná i jinde ve světě, když na to přijde," řekl Graham. "Pokud se Rusko pokusí zavést v radě řečníky, které USA a další země považují za nevhodné, existuje způsob, jak mohou v procedurálních otázkách pouhými devíti hlasy zabránit Rusku v některých věcech, které by mohlo chtít udělat," dodal.

S Grahamem ale nesouhlasí velvyslanec Ukrajiny v OSN Serhij Kyslycja. "Dovedete si představit takové krvežíznivé despoty, jako jsou Adolf Hitler, Saddám Husajn nebo Pol Pot, jak předsedají RB OSN, jejímž úkolem je zachovávat světový mír a harmonii?" uvedl Kyslycja v článku pro magazín Time.

"Známí zloději nejsou pověřováni vedením bank, ani usvědčení sexuální delikventi nejsou pověřováni vedením mateřských škol. Stejně tak by Putinovi nemělo být dovoleno zesměšňovat mezinárodní diplomacii tím, že se stane tváří světového míru, zatímco denně stupňuje svou nespravedlivou invazi na Ukrajinu novými útoky," prohlásil Kyslycja.

Potenciální škody způsobené Putinem podle něj lze jen těžko podcenit. Kyslycja uvedl, že předsednictví RB OSN má kromě symbolické hodnoty i velmi reálnou institucionální moc v rámci OSN, neboť předsedá všem diskusím, uplatňuje pravidla, kontroluje program, harmonogram a pověření pro všechny debaty a řídí všechny návrhy rezolucí. Rusko podle něj v minulosti prokázalo, že umí zneužívat této rozsáhlé procedurální pravomoci.

Jako příklad Kyslycja uvedl loňský rok, kdy podle se podle něj Rusko snažilo využít RB OSN k tomu, aby zmátlo a uvedlo svět v omyl ohledně svých skutečných záměrů a znemožnilo tak mezinárodní podporu Ukrajině před zahájením invaze 24. února i bezprostředně po ní.

Západní lídři musí okamžitě jednat, aby zabránili "absurdnímu" nástupu Ruska do čela RB OSN, řekla bulvárnímu deníku Daily Express Oleksandra Matvijčuková, šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody, které bylo loni spolu s dalšími oceněno Nobelovou cenou za mír.

"Skutečně se to dostalo do slepé uličky, protože OSN, organizace vytvořená k udržení světového míru a ochraně lidstva před válečnými zvěrstvy, nedokáže zastavit války a dává agresorovi místo na globální bezpečnostní scéně," uvedla. "Musíme jednat, abychom zabránili další katastrofě, a vyzvat členské státy, aby zablokovaly ruské předsednictví," dodala.

Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z nichž pět - USA, Británie, Čína, Francie a Rusko - je stálých a mají právo veta. Zbytek jsou nestálí členové, z nichž pět je každoročně voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté funkční období. Aby byla rezoluce přijata, musí ji schválit aspoň devět členů Rady a žádný z pěti stálých členů nesmí vetovat.