Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK schválila po doporučení agentury podmínečnou registraci vakcíny AstraZeneca

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská komise dnes schválila podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 od britsko-švédské firmy AstraZeneca na území Evropské unie. Oznámila to šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Komise se řídila dnešním rozhodnutím Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která podmínečnou registraci vakcíny doporučila.

"Zabezpečení vakcín pro Evropany je nejvyšší prioritou. S nyní schválenou vakcínou AstraZeneky bude v Evropě k dispozici dalších 400 milionů dávek," uvedla von der Leyenová v prohlášení, které zveřejnila EK.

Po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a Moderna je to třetí vakcína, kterou mohou státy EU využívat. V Británii se preparát, který AstraZeneca vyvinula ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, používá již od začátku ledna.

Podmínečnou registraci vakcíny firmy AstraZeneca na trhu Evropské unie dnes doporučila EMA. Očkovat by se přípravkem měli lidé starší 18 let. Není však zatím zcela jisté, jak vakcína funguje u lidí nad 55 let, oznámila agentura na svém webu.

EU se ovšem v současnosti s firmou dohaduje, jaké množství dávek dodá členským zemím v prvním čtvrtletí. Zatímco unie trvá na původně dojednaných 80 milionech balení, AstraZeneca hodlá s odkazem na výrobní potíže poskytnout necelou polovinu. EU dnes v reakci zavedla pravidla, která ji umožní omezit vývoz vakcín firem, které nedodrží své závazky.

"Očekávám, že společnost dodá tyto dávky podle domluvy, aby mohli být Evropané naočkováni co nejdříve," uvedla von der Leyenová. Šéfka Komise dnes sdělila, že AstraZeneca zatím neposkytla žádné přesvědčivé vysvětlení, proč nemůže v prvním čtvrtletí dodat zemím EU to, co podle komise slíbila.

V minulých dnech se v německých médiích objevily informace o tom, že vakcína britsko-švédského výrobce není účinná pro lidi starší 65 let. Německá očkovací komise poté ve čtvrtek doporučila, aby se látka podávala jen lidem do 64 let. EMA dnes konstatovala, že většina testů na přibližně 24 tisíc lidech zahrnovala dobrovolníky ve věku do 55 let. "Zatím není dostatek výsledků u starších účastníků (nad 55 let), aby poskytly údaj o tom, jak dobře vakcína funguje u této věkové skupiny," uvedla agentura.

Místopředseda jejího výboru schvalujícího vakcíny Bruno Sepodes novinářům řekl, že doporučení EMA není v rozporu s názorem německé komise. Vakcína však podle něj pro starší lidi neúčinná není. "Očekáváme, že alespoň nějakou ochranu této věkové skupině poskytne, ačkoli se zatím nedá odhadnout její přesná úroveň," zdůraznil Sepodes.

Právě senioři jsou přitom kvůli většímu ohrožení covidem-19 vedle zdravotníků prioritní skupinou, s jejichž očkováním členské státy EU začaly. Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat i to, jak účinně chrání právě starší lidi či jak dlouho ochrana vydrží.

Také dnes registrovaná vakcína je stejně jako preparáty firem Pfizer/BioNTech a Moderna aplikována ve dvou dávkách. Sepodes uvedl, že první dávka chrání přibližně tři týdny, může však vydržet až 12 týdnů. Podle agentury DPA je vakcína AstraZeneky vhodná na hromadné očkovací kampaně, neboť nevyžaduje skladování v hlubokém chladu, a snaze se s ní proto zachází.

EU si v rámci společných nákupů zajistila od firmy AstraZeneca celkem 300 milionů dávek s možností přikoupit dalších 100 milionů. Dohromady má od šesti výrobců nasmlouváno pro 450 milionů obyvatel členských zemí 2,3 miliardy dávek. Jako čtvrtá firma se patrně bude ucházet o podmínečné povolení v EU americká společnost Johnson & Johnson. Agentura EMA její žádost očekává brzy.

Témata:  AstraZeneca očkování EU Evropská komise (EK) Ursula von der Leyenová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.