Uspěje nejkontroverznější politik AfD? Merkelovou zřejmě čeká nářez ve volbách

Průzkumy veřejného mínění také naznačují, že hlasování povede k dalším propadům křesťanských a sociálních demokratů (CDU a SPD), kteří jsou součástí celoněmecké koalice vedené kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU).

Hlasování v menší spolkové zemi, která má jen 2,1 milionu obyvatel, by za normálních okolností nemuselo vzbuzovat velkou pozornost, letos je ale situace jiná. Volby se uskuteční krátce před 30. výročím pádu berlínské zdi, a mohou tak do značné míry odrážet spokojenost, či nespokojenost východních Němců s vývojem po listopadu 1989. Výročí je zajímavé i proto, že v čele Durynska jako jediné ze 16 spolkových zemí stojí politik ze strany Levice, která před 12 lety vznikla sloučením postkomunistické PDS a odpadlíků od sociální demokracie.

V neposlední řadě je na zemi, v níž před 100 lety vznikla umělecká škola Bauhaus, upřena pozornost kvůli osobnosti lídra kandidátky AfD Höckeho. Sedmačtyřicetiletý bývalý učitel, který měl dříve četné kontakty na krajní pravici, je považován za představitele nejradikálnějšího proudu v protiimigrační a protestní straně.

Politik na sebe opakovaně upozornil kontroverzními výroky, kvůli nimž ho po říjnovém útoku pravicového extremisty na synagogu v Halle ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) označil za "duchovního žháře", který v Německu pomáhá šířit antisemitismus.

Jeho stranický kolega a dvojka kandidátky AfD Stefan Möller se ale Höckeho zastává. "Pět let ho znám osobně a ten člověk, kterého znám, má s tím, o němž čtu v novinách, jen málo společného," říká. Vyjádření Höckeho o památníku holokaustu v centru Berlína jako o "památníku hanby" nebo jeho výzvu k obratu o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti sice považuje za chyby, zároveň má ale za to, že AfD musí provokovat, aby upozornila na své názory.

Tomu se uskupení rozhodně nevyhýbá ani v předvolební kampani, kde slibuje, že dokončí převrat z roku 1989, čímž podle kritiků nepřípustně srovnává dnešní demokratické Německo s tehdejším komunistickým východním Německem. Řadě voličů to ale zřejmě nevadí, což dokládají průzkumy, podle nichž by AfD mohla získat kolem 24 procent hlasů. Před pěti lety jich tu měla jen 10,6.

Opačným směrem se pohybují preference křesťanských i sociálních demokratů, kteří musí počítat s nejhoršími výsledky od znovusjednocení Německa v roce 1990. Pro CDU, která v Durynsku vyhrála všechny zemské volby za posledních 29 let, by nyní hlasovalo 24 procent lidí a pro SPD dokonce jen devět procent. Vítězem voleb by se poprvé mohla stát Levice vedená populárním ministerským předsedou Bodem Ramelowem, která může pomýšlet na 28 procent hlasů. Do zemského parlamentu směřují i Zelení s osmi procenty a zřejmě také svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty.

Pokud hlasování skutečně dopadne takto, přijde koaliční vláda Levice, SPD a Zelených o většinu. Z toho by měl radost lídr kandidátky CDU Mike Mohring. "Stabilní vláda může vzniknout jen v politickém středu," říká ke svým plánům sestavit koalici CDU, SPD, Zelených a FDP. Problémem těchto úvah je ale - krom toho, že taková vláda je v Německu zcela nevyzkoušená - to, že ani taková koalice podle průzkumů nezíská většinu.

Vzhledem k tomu, že žádná ze stran nechce vládnout s AfD a CDU i FDP vylučují koalici i s Levicí, nezbylo by v takovou chvíli nic jiného, než aby zemi jako úřadující vedla vláda současná. "Pro Německo je to nezvyklé, v Durynsku to ještě nikdy nebylo," říká o možnosti menšinové vlády novinář veřejnoprávní televize MDR Ulrich Sondermann-Becker.

Takový kabinet by měl sice z velké části běžné pravomoci, nemohl by ale třeba měnit své složení. V parlamentu by pak pro každý zákon musel u opozičních stran hledat většinu. Kamenem úrazu by to podle Sondermann-Beckera bylo nejpozději příští rok při schvalování rozpočtu na rok 2021. Pokud by neprošel, což je pravděpodobné, směřovalo by Durynsko zřejmě k předčasným volbám.

Témata:  Německo,  volby v Německu,  AfD ,  Angela Merkelová,  Konzervativní unie CDU/CSU