Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Benátkách udeřila třetí záplavová vlna během týdne. Povodně ničí celou Itálii

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Benátky dnes postihla další záplavová vlna, třetí během jediného týdne. V souvislosti s nadcházejícím přílivem vyhlásily úřady nejvyšší stupeň varování. Nepřízeň počasí spojená se silným větrem a povodněmi zasáhla i další části Itálie, uvedla agentura APA.

Záplavy v Benátkách způsobuje silný déšť a prudký vítr v kombinaci s přílivem. Pod vodou je 70 procent historického centra. Starosta města Luigi Brugnaro nařídil opět uzavřít náměstí sv. Marka, na němž voda momentálně dosahuje výšky 60 centimetrů nad obvyklou úroveň mořské hladiny.

Situace je díky slabšímu větru o něco méně dramatická než v noci na středu, kdy voda dosáhla úrovně 1,87 metru. Pouze jedinkrát za dobu měření vystoupila voda výše - v roce 1966 ukázal vodočet dokonce 1,94 metru.

Italská vláda v souvislosti se záchrannými a úklidovými pracemi ve městě vybudovaném na lagunách Jaderského moře již vyčlenila "na nejnutnější opatření" 20 milionů eur (512 milionů korun). Soukromé osoby postižené povodní mají být odškodněny částkou 5000 eur (128.000 korun), podniky sumou až čtyřikrát vyšší. Brugnaro vzhledem k rozsáhlým škodám otevřel účet, na nějž budou moci přispívat lidé z Itálie i zahraničí.

Stovky mladých z celé země mezitím přijely do Benátek s cílem pomoci při likvidaci škod. Akci organizuje skupina "Venice calls" (Benátky volají).

V úterý 26. listopadu má zasedat zvláštní komise k problémům Benátek, která bude mimo jiné jednat o plánovaném zákazu plavby výletních lodí a o kontroverzním protipovodňovém systému, který má město chránit pomocí plovoucích zábran a který je ve výstavbě již od roku 2003.

Celý region Benátsko hlásí škody způsobené nepřízní počasí. Záplavy postihly letoviska Chioggia, Caorle a Jesolo. V regionu Furlánsko-Julské Benátsko zasáhly silné deště města Terst a Grado. Na 150 rodin ve městě Ventimiglia na italsko-francouzské hranici zůstalo odříznuto kvůli nebezpečí sesuvů půdy nasáklé vodou. V piemontské provincii Cuneo se 4000 rodin kvůli poruchám elektrického vedení ocitlo bez proudu.

S nepřízní počasí se potýká také Toskánsko. Hladina řeky Arno ve Florencii, Empoli a Pise v posledních dnech výrazně stoupla a tok se hrozí vylít z břehů. Preventivně již byli evakuováni obyvatelé některých záplavových oblastí. Povodně zasáhly i jihotoskánská města Grosseto a Ortobello.

Nepohoda se nevyhnula ani jižní Itálii. Zatopeno je několik míst v hlavním městě Římě, kde vítr také lámal stromy. V nemocnici leží v kritickém stavu řidič automobilu, na kterého jeden ze stromů spadl. Kvůli silnému větru je uzavřené nedaleké pobřežní letovisko v Ostii a podle předpovědi má situace zůstat napjatá i v pondělí.

O složité situaci má ještě dnes jednat italská vláda. Mimořádné zasedání se má mimo jiné zabývat uvolněním nezbytných prostředků na záchranné práce.

Témata:  povodně v Itálii Itálie

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.