Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benátky se "opevňují" proti povodním. Obří projekt Mojžíš vyjde na miliardy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Starosta Benátek Luigi Brugnaro bude po italské vládě chtít, aby na ochranu města před záplavami a na renovaci tamních památek uvolnila v příštích deseti letech nejméně 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard korun). Řekl to v rozhovoru pro dnešní vydání listu Il Gazzettino.

Benátky minulý měsíc postihly nejhorší záplavy od roku 1966 a voda zaplavila i významné památky včetně baziliky svatého Marka.

Podle Brugnara je minimální roční investice ve výši 150 milionů eur nutná pro to, aby radnice mohla dlouhodobě plánovat opatření proti velké vodě a udržovat všechny stavby v dobrém stavu. Přednost má dostat ochrana níže položených částí města, které při vysokém přílivu trpí nejvíce.

Vláda se už po listopadových záplavách zavázala, že co možná nejvíc urychlí dokončení obřího projektu Mojžíš, který má město před vodou chránit pomocí systému protipovodňových zábran v průlivech vedoucích z Jaderského moře do Benátské laguny.

Systém měl začít fungovat už v roce 2017, nyní se ale předpokládá uvedení do provozu v roce 2021. Původně odhadované náklady 1,6 miliardy eur se mezitím vyšplhaly už na 5,5 miliardy.

Témata:  povodně v Itálii Itálie

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 8:26

Karlos Vémola dává na rady právníka. Fanoušci mají smůlu

Karlos Vémola po propuštění na kauci fanouškům sliboval, že se vyjádří k obviněním. Na doporučení právního zástupce to nakonec neudělá. Zápasník chce nechat policisty dělat svou práci, věří v rychlé a řádné prošetření případu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.