Částečná mobilizace vyhlášená v září už skončila a k potvrzení této skutečnosti není zapotřebí prezidentského nařízení, ujišťoval podle ruského servisu stanice BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kvůli částečné mobilizaci se podzimní odvody posunuly o měsíc. Týkají se občanů ve věku od 18 do 27 let, kteří nejsou záložníci.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zopakoval dřívější tvrzení armády, že branci nebudou vysláni do bojů na Ukrajině. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) toto ujišťování hodnotí jako snahu předejít pokusům mladých Rusů vyhnout se službě v armádě.

"Branci budou téměř určitě po skončení výcviku zhruba v březnu nebo dubnu vysláni na Ukrajinu. Mohli by být nasazeni i dříve, v závislosti na vývoji bojů," uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Už dříve se objevily informace, že na Ukrajině bojují i vojáci základní služby, uvedla agentura DPA.

Mluvčí Kremlu Peskov se dnes pokoušel vyvrátit obavy, že by Moskva mohla přistoupit k další mobilizační vlně. Pozornost totiž budí neochota ruského prezidenta stvrdit ukončení první mobilizace v Rusku od druhé světové války příslušným nařízením.

"Nařízení není potřeba, máme v této věci závěr vedení právního oddělení prezidentské administrativy," sdělil Peskov. Uvedl také, že Rusko se nechystá povolat do zbraně více než dříve ohlášených 300.000 záložníků. Nezávislí právní odborníci upozorňují, že mobilizace se vztahuje na občany až do doby, dokud je v platnosti příslušné nařízení a není vydáno nové o jejím ukončení, uvedla BBC. Šojgu upřesnil, že 87.000 mobilizovaných vojáků už se přesunulo do míst bojů.

Od vyhlášení mobilizace zahynula už více než stovka rezervistů

Nejméně stovka záložníků zmobilizovaných do ruské armády již přišla o život, přičemž pětina z nich ani nedojela na frontu, uvedl dnes server Novaja gazeta s odvoláním na úřední údaje. Skutečný počet zabitých rezervistů je ale nejspíš mnohem vyšší, upozornil.

"Od 21. září (kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil "částečnou" mobilizaci) na frontě a v týlu zahynula více než stovka zmobilizovaných. Z nich víme o jménech 89 mužů. Nejvíce mrtvých je z Uralu. Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení," napsal exilový portál opozičního deníku, který po vypuknutí války musel přestat v Rusku vycházet, přestože jeho šéfredaktor a spoluzakladatel Dmitrij Muratov byl loni vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Redakce nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa.

"Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat už v prvním týdnu po vyhlášení mobilizace; 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky. Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda," napsal portál.

"Umírat na frontě začali mobilizovaní už na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny," dodal.

Největší ztráty podle listu zaznamenal Ural. Ví se o 24 mrtvých ze Sverdlovské oblasti, o 13 z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti.

Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva, anebo před vlastním pohřbem.

Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.

Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti. Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.

Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě. "Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti," popsal synovo putování otec. "Zavolal mi 2. října a řekl: 'Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.' Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že 'tak to je'."

Záložníky poslali do první linie. "Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy," vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.

Průměrný věk zabitých je podle serveru Novaja gazeta 34 let; nejstarší byl bylo 48letý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel "kvůli nemoci" za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu - Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti - bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno již 87.000 ze 300.000 zmobilizovaných.