Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve Francii začala kampaň před druhým kolem. Opět se střetne Macron a Le Penová

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Ve Francii skončilo první kolo prezidentských voleb bez velkých překvapení, do druhého kola, které se uskuteční 24. dubna, postoupil úřadující centristický prezident Emmanuel Macron a lídryně krajní pravice a europoslankyně Marine Le Penová. Naprostá většina francouzského tisku věnovala titulní stránku nadcházejícímu duelu, výběr témat odráží politickou orientaci deníků. Levicově laděné listy L'Humanité a Libération zvolily podkladovou černou barvu k vyjádření smutku ze třetího místa levicového kandidáta. Mnohé titulky připomínají, že Francouze čeká stejná volba jako v roce 2017. Opakuje se rovněž sportovní terminologie o odvetném zápase.

Po sečtení 97 procent hlasů má Macron 27,6 procenta a Le Penová 23,41 procenta hlasů. S velmi těsným odstupem za ní a 21,95 procenta na třetím místě skončil krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon. Jeho odstup od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.

Deník Le Monde možná jako jediný pro svou dnešní titulní stranu nezvolil fotografii politiků, ale snímek z válečné Ukrajiny; volbám přesto patří hlavní titulek. "Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos," píše deník na svých internetových stránkách. Tři nejúspěšnější kandidáti "posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly", píše Le Monde a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.

Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že "překvapení je, že není žádné překvapení". Zatímco před prvním kolem se Macron musel obávat, teď vše naznačuje tomu, že před druhým kolem se už bát nemusí a "vítězství by mu nemělo uniknout". Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.

"Odvetný zápas, výhodu má Macron," stojí na titulní straně deníku Le Parisien.

"Remake roku 2017 se opravdu bude konat," píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až "vysál" voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24. Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal 20 procent hlasů a skončil třetí. Pécresseová dnes dokonce vyzvala Francouze, aby jí pomohli uhradit výdaje na kampaň, a zachránili tak republikánskou stranu. Kvůli nízkému volebnímu zisku jí stát proplatí jen desetinu nákladů.

"Porážka, která vypadá jako vítězství," popisuje Mélenchonův výsledek deník Le Monde. Sice nepostoupil do druhého kola, ale upevnil si pozici nejviditelnějšího lídra levice.

První strana deníku L'Humanité je dnes černá s jediným sdělením "Pas elle" (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena "l" přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. "Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká," stojí v podtitulku.

Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako "hráz proti krajní pravici", což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k "uhlazení své image a zamaskování radikality". Zatímco v televizní debatě před pěti lety byla roztěkaná a měla problémy s odpověďmi v mnoha oborech, letos Macrona jen stručně pozdravila a své vystoupení zvládla.

Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny. Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety. Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.

Dneškem také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících 14 dní si naplánoval několik cest po celé Francii - v nejbližších dnech zavítá do Štrasburk na východě a přístavního města Le Havre na západě země. Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.

Témata:  Francie volby ve Francii 1 Emmanuel Macron Marine Le Pen

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.