reklama

Na slavnostním zasedání sboru kardinálů bývají většinou tisíce přítomných, dnes si mohli nově jmenovaní do baziliky svatého Petra kvůli epidemii pozvat každý maximálně deset hostů. Papež novým kardinálům předal prsten a kardinálský červený biret.

Ve skupině je devět mužů mladších 80 let - ti budou mít právo zasedat v konkláve při případné volbě nového papeže.

Pro Františka byla dnešní konzistoř (shromáždění kardinálů) už sedmá od jeho jmenování papežem v roce 2013. Ze současných 128 možných členů papežského volebního sboru jmenoval František 57 procent. Osmnáct z jím jmenovaných pochází ze zemí, jež dosud nikdy zastoupení mezi kardinály neměly. Jak píše agentura Reuters, s každou konzistoří tak Argentinec František zvyšuje šanci na to, že jeho nástupce stejně jako on nebude z Evropy.

Ve svém kázání dnes František přítomné vyzval, aby nadále upírali zrak k Bohu, vyhýbali se jakékoli korupci a nepodlehli světskému způsobu života.

Všichni, kdo byli v bazilice, až na Františka, měli roušky. Jmenovaní si je sejmuli jenom když poklekli před papežem; podle Reuters jediný Gregory tak neučinil. Byl jedním z několika nových kardinálů, kteří museli před dnešním jmenováním strávit ve Vatikánu deset dní v karanténě.

Arcibiskup Gregory upozornil, že papež "jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve". Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie, Vatikánu a USA také mimo jiné v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.

Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.

S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který podle AFP bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou. Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.

reklama