Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci objevili nový druh viru. Může být nebezpečný pro lidstvo?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele. Za Akademii věd ČR o objevu informovala Markéta Růžičková v dnešní tiskové zprávě.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří k Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí. U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů - například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300.000 lidí a 5000 jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. "Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru," uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. "Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí," dodala.

Tým teď tedy bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, či zda je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. AV uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků.

Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka, nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Témata:  viry a bakterie vědci krysy Afrika Akademie věd České republiky

Související

Aktuálně se děje

7. června 2026 15:22

Karlovarský filmový festival odhalil hlavní program. Diváky čeká 12 premiér

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který začne už za necelý měsíc - konkrétně 3. července, už pomalu odhaluje svůj program. Například hlavní soutěž představí 12 světových premiér, včetně novinky dřívějších vítězů či drama s Trine Dyrholm. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.