Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci objevili nový druh viru. Může být nebezpečný pro lidstvo?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele. Za Akademii věd ČR o objevu informovala Markéta Růžičková v dnešní tiskové zprávě.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří k Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí. U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů - například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300.000 lidí a 5000 jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. "Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru," uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. "Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí," dodala.

Tým teď tedy bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, či zda je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. AV uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků.

Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka, nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Témata:  viry a bakterie vědci krysy Afrika Akademie věd České republiky

Související

Aktuálně se děje

3. února 2026 4:00

Předpověď počasí do konce února. Meteorologové odhalili, zda přijde změna

Začal poslední měsíc meteorologické zimy, kdy většina dětí bude mít jarní prázdniny. Hodně lidí by tak měl zajímat měsíční výhled Českého hydrometerologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové nastínili, jak bude do konce února. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Průlomová studie? Španělsko vynalezlo lék na rakovinu, šíří se internetem. Vědci nadšení krotí

Vědecký svět v posledních dnech rozvířila zpráva o revolučním průlomu v léčbě jedné z nejzákeřnějších forem rakoviny. Tým španělských vědců ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO) publikoval v prestižním časopise PNAS studii, která popisuje novou metodu schopnou extrémně účinně likvidovat nádory slinivky břišní. Tato zpráva se okamžitě stala hitem sociálních sítí, kde je však často prezentována ve velmi zkratkovité a zavádějící podobě.