reklama

K celkovému vítězství musí prezidentský kandidát v USA shromáždit hlasy alespoň 270 členů takzvaného sboru volitelů. Volitele přidělují jednotlivé státy, téměř všechny podle principu "vítěz bere vše".

Florida - 29 volitelů

Již tradičně jeden z nejdůležitějších soubojů. Od roku 1992 se každý kandidát, který ovládl Floridu, stal nakonec prezidentem. Pokud by zde Biden prohrál, musel by k celkovému vítězství získat nejméně tři ze čtyř rozhodujících států, jež před čtyřmi lety ovládl Trump (Arizona, Michigan, Pensylvánie and Wisconsin). Pokud by však zvítězil, měl by cestu k vítězství veskrze jednoduchou a Trumpovy šance by znatelně pohasly. Podle průzkumů jsou šance obou kandidátů na Floridě v podstatě vyrovnané.

Florida tradičně poměrně rychle sčítá hlasy. Vzhledem k tomu, že by konečné výsledky mohly být kvůli rozmachu poštovního hlasování na mnoha místech známy až s několikadenním zpožděním, mohly by volby na Floridě sloužit jako brzký ukazatel toho, jak volby nakonec dopadnou.

Pensylvánie - 20 volitelů

V posledních týdnech před volbami se volební experti i kampaně obou kandidátů stále více soustředí na tento stát na severovýchodě země, jež je pokládán za druhý nejdůležitější po Floridě. Pokud by se Trumpovi dařilo v nerozhodných státech lépe než Bidenovi, mohla by se stát Pensylvánie rozhodujícím bojištěm voleb. Experti přitom varují, že sčítání hlasů tam může trvat až do konce týdne po úterních volbách. Trumpův tým navíc ve státu vede stovky soudních sporů ohledně tamních pravidel pro poštovní a předčasné hlasování. Pokud by tedy stál osud voleb na Pensylvánii, mohl by se naplnit některý z černých scénářů, kdy by se spory o výsledek voleb například dostaly před nejvyšší soud nebo by Trump odmítl uznat výsledek voleb, jak několikrát v minulosti naznačil.

Podle průzkumů má ve státu mírný náskok Biden, nicméně je podobný, jaký měla před čtyřmi lety tehdejší demokratická kandidátka Hillary Clintonová, jež nakonec v Pensylvánii s Trumpem prohrála.

Arizona - 11 volitelů

Stát na jihozápadě USA, kde je výsledek nejistý poprvé po čtvrtstoletí v důsledku dvou trendů, které lze v různé míře pozorovat v celých Spojených státech. Bělošští voliči s univerzitními diplomy se stále více kloní k demokratům, zatímco voliči bez vysokoškolského vzdělání podporují republikány. Do volební aritmetiky tam také začíná promlouvat stále rostoucí obyvatelstvo latinskoamerického původu.

Pokud by Biden dokázal získat Arizonu, což se demokratovi povedlo jen jednou za poslední půlstoletí, mohl by si vystačit s vítězstvím pouze ve dvou ze tří klíčových severních států, kterými jsou Michigan, Pensylvánie a Wisconsin. Šance jsou tam podle průzkumů vyrovnané.

Wisconsin - 10 volitelů

Stát, který před čtyřmi lety nenavštívila ani jednou za svou kampaň tehdejší demokratická kandidátka Hillary Clintonová, aby tam následně prohrála jako první demokratka od roku 1984. Wisconsin je nejmenší z klíčových státu středozápadu, který v roce 2016 poměrně nečekaně ovládl Trump. Demokraté do letošních voleb vstupovali v domnění, že bude velmi těžké jej získat zpět, podle průzkumů zde však Biden vede s více než pětiprocentním náskokem.

Michigan - 16 volitelů

Zde zaznamenal Trump před čtyřmi lety svoje nejtěsnější vítězství, když Clintonovou porazil o méně než čtvrtinu procentního bodu. Pokud by tento stát Biden nezískal, zřejmě by neuspěl ani v dalších okolních takzvaných nerozhodných státech a těžko by získal potřebný počet volitelů. Podle průzkumů z posledního týdne vede demokrat nad Trumpem ve státu o více než šest procentních bodů.

Ohio - 18 volitelů

Tradiční rozhodující stát, který pomohl k prezidentství Baracku Obamovi v roce 2012 či naopak Georgi Bushovi mladšímu v roce 2004. Bidenovo vítězství v Ohiu by zřejmě naznačovalo jeho převahu i v sousedním Michiganu a Pensylvánii, což by mu nejspíš zajistilo Bílý dům. Souboj je zde podle sondáží naprosto vyrovnaný.

Severní Karolína - 15 volitelů

Trump v tomto státu na východním pobřeží USA v podstatě musí vyhrát, aby si zajistil znovuzvolení. Současně s prezidentskými volbami se zde navíc konají velmi napjaté souboje o senátorská a guvernérská křesla. Podle analytiků se zde až třetina voličů nekloní ani k jedné z obou politických stran. Ve státu žije mnoho příslušníků americké armády na obří základně Fort Bragg. Bidenův náskok z posledních dní je v rámci statistické odchylky.

Minnesota - 10 volitelů

Clintonová tu před čtyřmi lety zvítězila jen o 1,5 procenta, Trumpova kampaň tak letos stát považuje za nejlepší příležitost, jak demokratům uštědřit nové ztráty. Bidenovi však průzkumy přisuzují náskok asi pět procentních bodů.

Georgia - 16 volitelů

Jižanský stát zažívá v posledních letech strmý nárůst počtu obyvatel, což společně s postupným příklonem předměstí Atlanty na stranu demokratů mění tamní politickou mapu. Trump v Georgii potřebuje k zisku dalšího mandátu vyhrát, pokud by zvítězil Biden, znamenalo by to zřejmě celkovou přesvědčivou porážku republikánů.

Texas - 38 volitelů

Experti již léta hovoří o tom, že tato tradiční republikánská bašta s druhým největším počtem volitelů prochází demografickými změnami, které z ní brzy učiní zřejmě nejdůležitější volební bojiště. Pozorovatelé se na začátku roku domnívali, že letos si demokraté ještě nemohou dělat nárok na takto zásadní překreslení politické mapy USA. V posledních týdnech před volbami však některá americká média váhavě zařadila Texas do kategorie států, jež se nekloní ani k jedné ze dvou hlavních stran. Pokud by se demokratům podařilo stát získat, mohl by Biden s nejvyšší pravděpodobností slavit drtivé vítězství.

reklama