Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Všechny ukrajinské vodní elektrárny jsou vážně poškozeny

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině
Foto: State Emergency Service of Ukraine

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

"Nepřítel nadále masivně útočí a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a uskutečňuje ničivé cílené útoky. K dnešnímu dni všechny vodní elektrárny utrpěly vážné škody," napsala společnost na své webové stránce s tím, že náprava škod a obnovení provozu elektráren bude vyžadovat značné finanční zdroje a úsilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu řekl, že od začátku invaze v únoru 2022 bylo při ruských útocích poškozeno nebo zničeno více než 800 tepláren po celé Ukrajině.

Konstatoval, že Moskva nedávno zintenzivnila své raketové a dronové útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, přičemž rozsáhlé údery uskutečnila 22. a 29. března, 11. a 27. dubna a také 8. května.

Šmyhal informoval, že Fond na podporu energetiky Ukrajiny, zřízený na poskytování finanční a věcné pomoci při opravě kritické energetické infrastruktury poškozené ruskými útoky a na zajištění nepřetržité funkčnosti energetického sektoru, již vysbíral více než 410 milionů eur.

Dodal, že Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) brzy se spustí nový program v hodnotě 190 milionů dolarů.

Ukrajinští energetici se mezi tím snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.

Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.

Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.

DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.

Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.

Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.

Témata:  válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

15. června 2024 16:40

Scholz nepovažuje Putinovy mírové návrhy za věrohodné

Země skupiny G7 se na červnové schůzce nezabývaly řešením války na Ukrajině. Podle německého kancléře Olafa Scholze je totiž zřejmé, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí své mírové návrhy vážně. Na Scholzovo vyjádření upozornila agentura Reuters.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy