Podle WHO není jasné, zda při nakažení opičími neštovicemi člověk získává celoživotní imunitu, což nebyl případ pravých neštovic, které se do roku 1980 podařilo vymýtit díky soustředěnému programu očkování. Expertka WHO na opičí neštovice Rosamund Lewisová řekla, že z Afriky jsou známy případy, kdy se lidé po uzdravení znovu nakazili.

Většina případů nákazy se vyskytla u mužů, kteří měli pohlavní styk s jinými muži. Jednotlivé případy se však objevily také u žen. Důležité podle WHO je, aby se lidé s příznaky izolovali a vystříhali se kontaktu se členy rodiny. Vir se většinou přenáší tělesným kontaktem.

WHO nyní zkoumá, kolik očkovací látky proti neštovicím je na světě k dispozici. Země podle WHO vždy měly zásoby, aby se obrnily proti možné nové epidemii. Protože jde o stejný virový rod, je vakcína podle organizace účinná i proti opičím neštovicím. WHO se domnívá, že je k dispozici dostatek vakcíny na utlumení nynějších ohnisek, ale bude třeba většího množství vakcíny, pokud prudce vzroste počet případů, upozornila další expertka WHO Sylvie Briandová. WHO o tom jedná s výrobci.

Tedros připomněl, že první případ opičích neštovic u člověka byl prokázán už v roce 1970 v Africe a vir na kontinentě už dlouho cirkuluje. Od začátku tohoto roku se tam nakazilo více než 14000 lidí a 66 z nich zemřelo. "Je politováníhodný obraz světa, v němž žijeme, že mezinárodní společenství věnuje pozornost opičím neštovicím až teď, protože se vyskytly ve vysokopříjmových zemích," poznamenal Tedros.

Opičí neštovice jsou však považovány za méně závažné onemocnění než pravé neštovice. Od propuknutí nynějšího šíření mimo Afriku, tedy od minulého měsíce, hlásilo případy 29 zemí, v nichž infekci nikdo nepodlehl.