Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

WHO zvažuje přejmenování opičích neštovic, dalo nové názvy kmenům viru

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes ohlásila, že zvažuje přejmenování opičích neštovic. Stávající název infekční nemoci by prý totiž mohl být vnímán jako hanlivý či s rasistickým podtextem, napsala agentura AP. WHO se rozhodla změnit názvy dvou kmenů viru, které odkazovaly na místa v Africe.

WHO oznámila, že zahájila veřejnou konzultaci ohledně změny názvu infekční nemoci. Její mluvčí uvedl, že od lékařů a vědců WHO již obdržela řadu zajímavých podnětů na přejmenování. Není však stále jisté, zda a kdy WHO název změní.

Organizace už rozhodla o přejmenování dvou kmenů viru, jejichž znění odkazovalo na názvy oblastí v Africe. Kmen z Konžské pánve (či středoafrický) se stal kmen I. a západoafrický kmen dostal název kmen II. WHO udělení nových názvů odůvodnila rizikem stigmatizace a snahou se vyvarovat názvů, jež by mohly urazit společenské, národní, náboženské či jiné skupiny.

Opičí neštovice dostaly svůj název v souvislosti s prvním popisem této nemoci ze strany dánských vědců v roku 1958. Co se týče kmenů, není neobvyklé, že nemoci dostávají názvy s odkazem na místa, kde byla nemoc poprvé zachycena či popsána. Agentura AP v tomto ohledu poukazuje na názvy jako španělská chřipka, vir marburg či japonská encefalitida.

Na konci července WHO vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování. Nemoc se v květnu rozšířila mimo země v západní a střední Africe, kde se běžně vyskytovala. WHO od začátku roku zaznamenala přes 31.000 případů nákazy, z nichž zhruba 60 procent připadá na Evropu a dalších 40 procent na americký kontinent.

Témata:  opičí neštovice WHO

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 18:26

Ulicemi Česka prošly demonstrace na podporu Pavla. Příště Češi obsadí Letnou, oznámil Minář

V neděli se Česká republika stala dějištěm mimořádně rozsáhlých občanských protestů, které zasáhly více než 400 lokalit od krajských měst až po malé vesnice. Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi a navázali na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kterého se zúčastnilo na 90 tisíc lidí. Hlavním spouštěčem této vlny byl ostrý spor hlavy státu s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poté, co prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy