reklama

"Rusko ze své strany zůstává plně oddáno prohlášení (o nepřípustnosti jaderné války) a v souladu s jeho obsahem je přesvědčeno o nezbytnosti odvrátit jakoukoliv vojenskou konfrontaci mezi státy disponujícími jadernými zbraněmi," řekl Patrušev při setkání se svými kolegy ze Šanghajské organizace pro spolupráci, které se koná v Dillí.

Patrušev toto pondělí ve vládním listu Rossijskaja gazeta varoval, že Rusko má zbraně, které jsou schopné v případě ohrožení jeho existence zničit nepřítele, a to včetně Spojených států. Stal se tak dalším z řady vysoce postavených ruských činitelů, kteří v nedávné době pohrozili použitím ruského jaderného arzenálu. "Rusko je trpělivé a nikoho nezastrašuje svou vojenskou převahou. Má však moderní unikátní zbraně schopné v případě ohrožení své existence zničit jakéhokoliv protivníka, včetně Spojených států," uvedl v listu.

V Dillí nyní přesvědčoval, že Rusko je schopné uspět v protahující se válce proti Ukrajině, kterou Moskva stále označuje za "speciální vojenskou operaci".

"Nehledě na neustále rostoucí vojenskou pomoc Ukrajině ze strany USA a dalších západních států, všechny vyhlášené cíle speciální vojenské operace budou určitě splněny. Dosáhneme demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, zajistíme územní celistvost Ruské federace a bezpečnost našeho obyvatelstva," prohlásil Patrušev podle agentury TASS.

Mluvčí Kremlu dnes na dotaz novinářů, zda "speciální vojenská operace" skončí letos, odkázal na ministerstvo obrany, protože "tato hodnocení by měli dát odborníci". Dodal však podle agentury Interfax, že hybridní válka Západu proti Rusku potrvá ještě dlouho.

"Pokud máte na mysli válku v širokém kontextu, konfrontaci s nepřátelskými státy a nikoliv přátelskými zeměmi, tato hybridní válka, rozpoutaná proti naší zemi, je nadlouho. Tady musíme projevit tvrdost, věrnost sami sobě, cílevědomost a jednotu okolo prezidenta (Putina)," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov. Ruští vojáci bojující o Bachmut podle něj konají "zázraky hrdinství" a Moskva jim přeje úspěch. Ve společnosti podle mluvčího "naprosto dominuje" přesvědčení, že se cílů operace na Ukrajině podaří dosáhnout a že tyto cíle musí být dosaženy.

Opoziční list Novaja gazeta v předvečer války předpověděl, že její první obětí se stanou zbytky svobody v Rusku. Zakrátko po vpádu vojsk do sousední země ruští zákonodárci přijali zákony, které tvrdě postihují jakýkoliv projev nesouhlasu s Putinovou politikou a oficiálním výkladem války. Až 15 let vězení hrozí za zmínky o podezření, že se ruští vojáci na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů. Bez ohledu na důkazy Moskva stále tvrdí, že ruská vojska na civilisty a civilní cíle neútočí.

Rusko vpádem svých vojsk do sousední země na Putinův rozkaz loni 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, která pokračuje 399 dnem, si podle odhadů vyžádala životy již statisíců vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala ze svých domovů. Putin invazi zpočátku vysvětloval potřebou demilitarizovat a "denacifikovat" sousední zemi. Nyní Putin pokračující válku odůvodňuje jako obranu Ruska před údajnou rozpínavostí Západu. Moskva pravidelně na neúspěchy na bojišti odpovídá připomínkami, že disponuje jadernými zbraněmi. Putin naposledy ohlásil záměr rozmístit jaderné zbraně i na území svého spojence, v Bělorusku, prý v reakci na tlak Západu.