Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zablokovaný Suez může ovlivnit až 15 procent kontejnerové dopravy

Lodní doprava, ilustrační foto
Lodní doprava, ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Delší blokáda Suezského průplavu by mohla ovlivnit deset až 15 procent světové kontejnerové dopravy, odhadují analytici společnosti Moody's. Kontejnerová loď Ever Given o délce čtyř fotbalových hřišť a váze 220.000 tun v úterý v této vodní cestě uvázla a zatarasila ji. Její vyproštění by podle odborníků mohlo za špatného počasí trvat i několik týdnů. Nejvíce blokáda zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl, myslí si analytici.

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které už se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky. Námořní dopravu navíc komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sisí ve čtvrtek ohledně vyproštění lodě hovořil o 48, maximálně 72 hodinách, nizozemská společnost Smit Salvage, která už se podílela na vyzvednutí lodi Costa Concordia či ponorky Kursk, ale mluví o dnech až týdnech.

Správa Suezského průpravu dnes informovala, že po vybagrování 20.000 metrů krychlových písku do vyprošťování znovu zapojí remorkéry. Bagrovací část operace je podle úřadu hotová z 87 procent, musí se dostat do hloubky 12 až 16 metrů, uvedla agentura AFP. S vyproštěním lodi by na začátku příštího týdne mohl pomoci příliv.

Velcí námořní přepravci, jako je dánský Maersk a německý Hapag-Lloyd, ve čtvrtek uvedli, že vhledem k zablokovanému Suezu možná své lodě přesměrují k jihu Afriky. Cesta kolem mysu Dobré naděje ale znamenaná 9000 kilometrů a sedm až 12 dnů navíc oproti běžné trase.

"Vysoká spotřebitelská a průmyslová poptávka, celosvětový nedostatek kontejnerů a nízká spolehlivost služeb přepravních společností způsobily, že dodavatelské řetězce může snadno zasáhnout i malý vnější otřes," uvedli analytici Moody's. "V tomto kontextu nemohlo být načasování incidentu horší," dodali.

Kapacita lodí mezi Asií a Evropou je plně vytížená kvůli vysoké poptávce evropských dovozců. Evropské přístavy se kvůli protipandemickým opatřením potýkají s nedostatkem pracovní síly, upozornil Greg Knowler z poradenské společnosti IHS Markit.

Čína loni vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Evropy. Tento fakt podle agentury Reuters ní podtrhuje význam vazeb evropských spotřebitelů a průmyslu na Asii. Proluky v navracení prázdných kontejnerů do Asie podle Moody's dál prohloubí jejich nynější globální nedostatek. Suezský průplav používají také američtí dovozci zboží vyrobeného v jihovýchodní Asii a v Indii, například bot a oděvů.

Nejvíce blokáda podle analytiků zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl. Vysvětlují to tím, že tato odvětví fungují na principu dodávek just-in-time, což znamená, že součástky jsou dodány ve chvíli, kdy je odběratel potřebuje, takže je nemusí nikde skladovat. "I kdyby se tato situace rychle vyřešila, nejde se vyhnout zácpám v přístavech a zpožděním v už tak omezeném dodavatelském řetězci," uvedla Moody's.

Suezem ročně propluje 30 procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi 12 procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo 19.000 lodí, což je přes 50 plavidel denně. Specializovaný časopis Lloyd's List denní ztráty v celosvětovém obchodě vyčíslil na 5,1 miliardy dolarů (113,1 miliardy Kč) ve směru nákladu mířícího západním směrem a na 4,5 miliardy dolarů v opačném směru. Zhruba 90 procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.

Témata:  lodní doprava nákladní lodě

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.