Velká americká média popisují, že neúspěch politické strany spojené s úřadujícím prezidentem je ve Francii velmi neobvyklou záležitostí. Nově zvolená hlava státu nedokázala získat absolutní většinu v dolní komoře parlamentu poprvé po 20 letech, uvádí deník The New York Times.

Koalice prezidenta Macrona nazvaná Spolu bude mít podle oficiálních výsledků v Národním shromáždění 245 křesel a k potřebné většině jí tak bude scházet přes 40 hlasů. Agentura AP napsala, že prezident a jeho kabinet stále budou moci vládnout, ale jen skrze vyjednávání se zákonodárci. "Centristi (z Macronovy koalice) by se mohli snažit vyjednávat případ po případu... Podobná situace nastala v roce 1988 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda, který pak musel při prosazování zákonů usilovat o podporu od komunistů nebo centristů," píše AP.

Důsledky voleb podrobněji rozebírají britská média. Podle článku zpravodajské společnosti BBC je z Macrona po nedělním hlasování "zkrocený a výrazně oslabený lídr", jehož druhé funkční období bude výrazně odlišné od toho prvního. Analýza připomíná jeho "tlumené" oslavy po dubnovém vítězství ve druhém kole prezidentských voleb, které jako by naznačovaly, že Macron po úspěchu tušil nadcházející pád. "O dva měsíce později vidíme, že jeho proslulé politické instinkty se opět nemýlily," píše BBC.

"Konec Jupitera. Francouzští voliči v neděli poslali Emmanuela Macrona tvrdě zpátky na zem," píše zase v komentáři list Financial Times s odkazem na přezdívku, kterou někdy bývá francouzská hlava státu označována. Podle autora měl Macron po úspěchu v prezidentské volbě nakročeno k tomu, aby se stal nejsilnějším lídrem v Evropské unii, nyní však nemá ani nadstranickou přitažlivost (italského premiéra Maria) Draghiho, ani stabilitu koaliční dohody, o níž se opírá (německý kancléř Olaf) Scholz.

Macronovi se přitom hromadí významné položky na domácí agendě, píše list The Guardian. Francie podobně jako další země čelí krizi spojené s rostoucími životními náklady, kromě toho se podle deníku potýká i se zásadním nedostatkem personálu ve zdravotnictví. Dalšími ožehavými body jsou slíbený zákon o rozvoji obnovitelných zdrojů či dlouho diskutovaný plán zvýšit věk odchodu do důchodu.

Podle Politico nyní pravděpodobně Francii čekají týdny vyjednávání o možné spolupráci v Národním shromáždění, přičemž se rýsuje "černý scénář pěti let parlamentního patu". Web ve svém newsletteru Brussels Playbook uvádí, že voliči v neděli potrestali Macrona, což spojuje s jeho malým zapojením do kampaně, plánovanou důchodovou reformou a s dosavadním počínáním jeho vlády v klimatických otázkách, které jsou prioritou pro mladé voliče. "Jakkoli Macron opakovaně sliboval, že bude zeleným lídrem, po pěti letech se v tomto směru nemá příliš čím chlubit," píše se v dnešním vydání.