Západ ve snaze vyhnout se válce na Ukrajině upustil od obvyklé diskrétnosti, píše list

Od prvních odtajněných zrnitých špionážních fotografií ruských tanků shromážděných u ukrajinské hranice loni v listopadu až po odvysílání osobního odhadu amerického prezidenta Joea Bidena v minulém týdnu, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin zasáhne a podnikne invazi: Američané a jejich západní partneři podle FT po měsíce vedou pozoruhodnou veřejnou válku slov proti vnímané hrozbě z Kremlu.

Každodenní záplava informací, hrozeb a obvinění z Bílého domu, centrály NATO a z evropských metropolí podle listu znamená nový přístup ve snaze vyhnout se válce. Tato strategie sice vychýlila původní kalkul Ruska a připravila Moskvu o možnost překvapení, ale znamenalo to zároveň informování celosvětového publika o rozdělení Západu ohledně otázky, jak si s Ruskem poradit.

"Agresoři obvykle mívají rádi záminku k válce, což Američané svým veřejným vystupováním ztížili," míní Radoslaw Sikorski, jenž stál v čele polské diplomacie během krátké války Ruska s Gruzií v roce 2008 a také během ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. "(Ale) ztížilo to také (situaci) nám, protože to přede všemi obnažilo, jak je Západ rozštěpený," dodal současný polský europoslanec.

Spojené státy zprvu nasadily veřejnou diplomacii, aby přesvědčily některé váhající evropské země o tom, že Putin zvažuje útok na sousední zemi, uvádí FT a dodává, že Evropa následně přijala stejnou strategii, v níž nenechala Moskvu na pochybách o tom, co by ji vojenská akce stála. Varovala před bolestivými sankcemi zaměřenými na ruskou ekonomiku, upozorňovala také na lépe vyzbrojenou ukrajinskou armádu, přičemž západní zbraně přijížděly s fanfárami a tiskovými prohlášeními, poznamenal deník.

"Na začátku této krize Spojené státy a obecně Západ informační válku prohrávaly," uvedl někdejší americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. Rozhodnutí odtajnit zpravodajské informace, upozornit na ruské akce uvnitř Ukrajiny a udržovat veřejný dialog s evropskými partnery podle něj mělo za cíl "získat zpět narativ a znovu sjednotit Západ". "To vše samozřejmě nemusí Putinovi zabránit v další invazi, ale ačkoliv Biden a jeho diplomatický tým mají v rukou slabé karty, tak s nimi hrají účinně," domnívá se diplomat.

Neustálá publicita se místy jevila jako neobratná, pokračuje FT. Americké trvání na tom, že se schyluje k ruskému útoku, mnohé v Kyjevě vyvedlo z míry, přičemž ukrajinští představitelé pro změnu prohlásili, že nevidí žádný zásadní důvod k poplachu. Špionážní zjištění, na jejichž základě by se jinak jednalo v tichosti, byla urychleně zveřejněna, dodává list a jako konkrétní případ zmiňuje víkendové varování Británie o údajně Kremlem plánovaném převratu v Kyjevě. Londýn neposkytl žádné důkazy a jeho prohlášení se setkalo se všeobecným zmatením, podotýká list.

Zvolení strategie veřejné diplomacie podle něj s sebou přináší kromě odhalení nejednotnosti Západu rovněž zúžení prostoru pro zákulisní jednání, která by mohla přinést průlom v situaci. "Mlčení by mohlo být v Moskvě vnímáno jako souhlas, takže je zapotřebí Rusku neustále připomínat, že existuje jednotná fronta a že bude následovat ostrá reakce," tvrdí Andrew Lohsen z think-tanku Center for Strategic and International Studies. "Problém je, že čím déle to trvá, tím se zvětšuje šance na přehmaty a chyby," dodal.

Jedny z největších přešlapů přišly podle FT minulý týden. Nejprve francouzský prezident Emmanuel Macron zaskočil evropské a americké spojence výzvou k novému - Evropou vedenému - vyjednávání s Moskvou. Paříž posléze upřesnila, že tato diplomacie by nekonkurovala pokračujícím mírovým rozhovorům vedeným USA, ale doplňovala by je. O několik hodin později Biden připustil neshody mezi západními zeměmi, když na tiskové konferenci řekl, že pokud se Putin rozhodne "pro menší vpád", tak by se západní spojenci dohadovali "o tom, co dělat, anebo nedělat".

V sobotu pak šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach uvedl, že Západ by měl akceptovat Krym jako ruský a že si Putin0 zaslouží úctu. O den později rezignoval. Jeden z unijních představitelů se podle FT nechal slyšet, že se šéf Kremlu snaží postavit Evropu do situace, při níž chce sledovat, zda se Evropané rozhádají. "(EU) je velmi jednotná. Ale čím déle to trvá, tím se zvětšuje možnost rozkolu," nechal se slyšet tento nejmenovaný zdroj.

Někteří analytici si také kladou otázku, zda vedení rozhovorů na vysoké úrovni skrze tiskové konference a projevy nebrání snahám o nalezení řešení v rámci jednání. Zveřejněné výsledky lednových hovorů mezi Ruskem a USA, NATO či pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se zvrhla v příležitost pro obě strany zopakovat své striktní - a neslučitelné - postoje, dodal Financial Times a upozornil, že větší pozornost kolem celé krize by mohla mít také nezamýšlený důsledek: Putin bude přinucen k akci, aby se nezdálo, že pod tlakem USA ustoupil.

Témata:  Ukrajina,  Armáda Ukrajina,  Rusko