Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Země G7 budou v úterý se Zelenským jednat o ruských úderech na Ukrajinu

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Facebook / Володимир Зеленський

Německý kancléř Olaf Scholz bude v úterý společně s dalšími představiteli skupiny vyspělých zemí G7 a s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jednat o nových ruských raketových úderech na ukrajinská města a o bojích na Ukrajině. Dnes to na tiskové konferenci oznámil Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit. Dodal, že jednání se uskuteční jako videokonference.

"Kancléř si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Zelenským a vyjádřil mu plnou solidaritu G7," řekl Hebestreit. Německo nyní předsedá skupině G7, kterou tvoří vedle Berlína ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie. Evropská unie se tradičně jednání účastní jako pozorovatel.

Scholz již v neděli telefonicky jednal s americkým prezidentem Joeem Bidenem, během kterého odsoudili ruský pokus o anexi ukrajinského území i jaderné výhrůžky, které v poslední době zaznívají z Moskvy.

Ruské ostřelování civilních oblastí je podle Západu nepřijatelné

Za "otřesné" dnes označila britská premiérka Liz Trussová ruské ostřelování civilních oblastí na Ukrajině. Je to ukázka slabosti ruského prezidenta Vladimira Putina, nikoli jeho síly, uvedl na twitteru britský ministr zahraničí James Cleverly. Ruské útoky na ukrajinská města odsoudili také další evropští představitelé, kteří znovu potvrdili svou podporu Ukrajině. Evropská unie uvedla, že se jedná o porušení mezinárodního práva, podle francouzské a polské diplomacie jsou ruské údery válečnými zločiny. NATO uvedlo, že bude dál Ukrajinu podporovat v její obraně proti agresi Kremlu.

Mluvčí britské premiérky uvedl, že Trussová dnes telefonicky hovořila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba lídři se podle něj těší na úterní virtuální setkání skupiny G7, kterého se Zelenskyj zúčastní. Ministr zahraničí Cleverly na twitteru napsal, že hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, aby ho ujistil o morální a praktické podpoře Británie.

"Jsem hluboce šokován útoky Ruska na civilisty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Takové činy nemají ve 21. století místo. Co nejdůrazněji je odsuzuji. Stojíme na straně Ukrajiny. Další vojenská podpora ze strany EU je na cestě," napsal na twitteru šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

"Jsou to barbarské a zbabělé útoky zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu," řekl mluvčí unijní diplomacie Peter Stano. Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení bude za tyto a další válečné zločiny pohnáno k odpovědnosti.

Evropská komise dnes vyzvala Bělorusko, aby se zdrželo jakékoli účasti na "brutálním nelegitimním podniku" Ruska, který porušuje Chartu OSN a mezinárodní právo, a pohrozila mu sankcemi. Minsku vzkázala, aby území Běloruska přestalo sloužit jako odrazový můstek pro raketové údery a útoky bezpilotních letounů proti ukrajinským civilistům.

"Jsem šokována a zděšena krutými útoky na ukrajinská města. Putinovo Rusko opět ukázalo světu, co znamená: brutalitu a teror," uvedla na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vím, že Ukrajinci zůstanou silní. Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a to všemi prostředky," dodala von der Leyenová, která je dnes na návštěvě v Estonsku.

S ukrajinským ministrem zahraničí hovořil i jeho americký protějšek Antony Blinken, který ruské údery označil za "hrozivé". "Budeme pokračovat v poskytování ekonomické, humanitární i bezpečnostní podpory Ukrajině, aby se mohla bránit a postarat o své lidi," napsal na svém twitteru Blinken.

Estonská premiérka Kaja Kallasová ostřelování rovněž odsoudila, ukazuje podle ní "teroristické praktiky Ruska". "Ukrajina rychle potřebuje moderní protiraketové systémy a protivzdušnou obranu," dodala Kallasová.

"Hovořil jsem s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a odsoudil strašlivé a nevybíravé útoky Ruska na civilní infrastrukturu na Ukrajině," uvedl na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "NATO bude i nadále podporovat statečný ukrajinský lid v boji proti agresi Kremlu tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je zprávami hluboce otřesen. "Představuje to další nepřijatelnou eskalaci války a jako vždy za ni nejvyšší cenu platí civilisté," uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

Belgický premiér Alexander De Croo prohlásil, že dnešní bombardování ukrajinského hlavního města a civilních cílů v dalších ukrajinských městech bylo "odsouzeníhodným činem Ruska". "Je to nepřijatelná eskalace," napsal na twitteru a dodal, že tyto útoky posílí odhodlání Belgie podpořit Ukrajinu.

"Itálie je zděšena podlými raketovými údery na centrum Kyjeva a další ukrajinská města z dnešního rána. Znovu zdůrazňujeme svou neochvějnou a pevnou podporu Ukrajině a jejímu lidu," uvedlo italské ministerstvo zahraničí.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau označil ruské údery za válečný zločin. "Dnešní ruské ostřelování ukrajinských měst a civilistů je aktem barbarství a válečným zločinem," uvedl šéf polské diplomacie na twitteru. "Rusko nemůže tuto válku vyhrát. Jsme s tebou, Ukrajino!" dodal Rau. Podobně se vyjádřila i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která útoky odsoudila a prohlásila, že jsou válečným zločinem.

Rozsáhlé ruské ostřelování, které dnes zasáhlo řadu ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si vyžádalo mrtvé i zraněné a poškodilo důležitou infrastrukturu, včetně energetické. Podle Kyjeva Rusko odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit.

Témata:  G7 Volodymyr Zelenskyj

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.