Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemětřesení v Turecku a Sýrii si vyžádalo více než 33.000 lidských životů

Následky zemětřesení
Následky zemětřesení
Foto: Pixabay

Ničivé pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii už si vyžádalo více než 33.000 lidských životů. Počet dosud zjištěných obětí katastrofy se zvýšil, když turecký Úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) dnes informoval o 29.605 mrtvých. V Sýrii zemětřesení podle poslední bilance nepřežilo více než 3500 lidí. Sýrie ale od pátku neoznámila aktualizovaný počet mrtvých, takže bilance bude pravděpodobně vyšší, uvedla stanice BBC.

Zemětřesení o síle 7,8 stupně a stovky následných otřesů zasáhly v pondělí jih Turecka a severozápad Sýrie. Přírodní katastrofa srovnala se zemí nespočet budov. Záchranáři i za mezinárodní pomoci stále prohledávají trosky domů. Záchranáři z České republiky dosud v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 34 mrtvých, zachránili dva přeživší a asistovali kolegům z jiného týmu při záchraně jedné ženy.

I šest dní po otřesech záchranáři nacházeli přeživší. Dnes podle agentury Reuters vyprostili z trosek zřícených budov několik živých lidí včetně dětí v provincii Hatay. Bylo mezi nimi batole, desetiletá dívka a otec s pětiletou dcerou. Turecká média také informovala o záchraně třináctiletého chlapce v Gaziantepu. "Jsi zázrak," řekli o něm záchranáři. Naděje na záchranu dalších lidí ale s postupujícím časem rychle klesají.

Šest dní po zemětřesení se smutek mění v hněv a napětí kvůli pocitu, že reakce na katastrofu byla neefektivní, nespravedlivá a nepřiměřená. Mnozí lidé v Turecku podle agentury AP vyjadřují frustraci z toho, že záchranné práce jsou pomalé. Někteří - zejména v provincii Hatay poblíž hranic se Sýrií - se zlobí, že turecká vláda poskytla pomoc regionu pozdě. Domnívají se, že za tím jsou politické a náboženské důvody. Nejsou ale žádné důkazy o tom, že by byl region přehlížen ze sektářských důvodů.

Prezident Recep Tayyip Erdogan připustil problémy, například obtíže s doručováním pomoci. Situaci se ale podle něj povedlo dostat pod kontrolu. Zároveň odmítl obvinění z nedostatečné pomoci.

V posledních dnech se dostala do centra pozornosti bezpečnost v oblasti zasažené zemětřesením. Objevily se zprávy o rabování, v sobotu rakouská armáda a německé záchranné organizace pozastavily práce. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost záchranářů. Příslušníci rakouské specializované jednotky mezitím podle agentury APA záchranné práce zčásti obnovili, a to pod ochranou turecké armády.

V Sýrii pátrání a humanitární pomoc komplikuje složitá vnitropolitická a bezpečnostní situace. Obtížný je přístup zejména do regionů pod kontrolou povstaleckých skupin na severozápadě země. Do této oblasti se dostalo jen málo pomoci, protože frontové linie dělící povstalecká území s vládou kontrolovanou částí země jsou uzavřeny a s Tureckem ji spojuje pouze jeden hraniční přechod.

Témata:  Turecko Sýrie zemětřesení

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.