Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Viděla a slyšela Jana z Arku doopravdy anděly? Neurolog přišel se zajímavou odpovědí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: express.co.uk **www.express.co.uk**

Foggia – Johanka z Arku se proslavila mnoho vyhranými bitvami během stoleté války. K úspěchu ji měly pomáhat hlasy a vidiny, které se ji objevovaly od čtrnácti let. Italští výzkumníci nyní naznačili, co za tím stojí.

Johanka z Arku pravděpodobně trpěla jistým druhem epilepsie, která ovlivňovala část mozku odpovědnou za sluch, napsal doktor Giuseppe d'Orsi, neurolog z univerzity ve Foggii, jak uvedl server Live Science.

Když člověk trpí epilepsií, zažívá chronické záchvaty, které nastanou, když selžou signály v mozku. Podle toho, kde se selhání objeví, se taky člověk během záchvatu chová. Například osobě můžou reagovat svaly, může být zmatený, nebo může slyšet hlasy.

S hypotézou přišli vědci poprvé před deseti lety, kdy zkoumali dokumentaci Johanky během jejího odsouzení. Objevili tam několik podrobně popsaných příznaků, které podporují hypotézu.

Samozřejmě diagnóza ženy, která žila v 15. století, není zrovna snadné. Nikdy nepůjde zjistit finální závěr. Jediná možnost je, že se chybějící pramen vlasů Johanky. Historie naznačuje, že Johanka z Arku zapečetila dopisy červeným voskem, ve kterém byl otisk prstu a pramínek vlasů. Pokud se takový dopis najde, vědci budou moct otestovat DNA vlasů.

Témata:  historie epilepsie

Související

Aktuálně se děje

19. dubna 2026 15:22

Pravda o aktuálním stavu v Hormuzském průlivu. Dva tankery se otáčely

Írán dostává svým slovům a kontroluje v situaci v Hormuzském průlivu. Dva ropné tankery dnes vojáci nechali obrátit, většina lidí se stáhla do bezpečí k pobřeží. Teherán opětovně uzavřel průliv kvůli pokračující americké námořní blokádě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.