Lidstvo vzniklo šťastnou náhodou či „nehodou"? Život na Zemi vznikl příliš brzy

Publikováno 08:09, 18. května 2017

Zatím marně si lidé pokládají otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“ Ačkoliv jasnou odpověď jen tak nedostaneme, studie vědců z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se snaží vysvětlit, proč jsme zatím při hledání mimozemského života nebyli úspěšní.

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Kde natankujete nejvýhodněji?

Kryptozoologie: Bláboly o Yettim nebo seriózní věda?

Hyundai začne vyrábět elektromobil s dojezdem 500 km

Smíšené zboží? Většina Čechů je pro podporu prodejen v malých obcích

Na co si dát pozor při nákupu nemovitosti?

Malé obchody v ohrožení. Pokud kvůli EET zdraží, opustí je zákazníci

reklama

Avi Loeb stál v čele studie, která byla nyní zveřejněna ve vědecké publikaci Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Ta vysvětluje, že se stářím vesmíru se podmínky pro vznik života postupně zlepšují.

Klíčem ke vzniku života je podle této studie hmota hvězd – čím větší má hvězda hmotu, tím kratší je její životní cyklus a tím menší šance je, že se zde stačí vyvinout život dříve, než hvězda nevyhnutelně podlehne své zkáze. Otázkou, na kterou bychom se měli ptát, tak podle Loeba je, proč jsme se nevyvinuli v pozdější fázi vesmíru u hvězdy s nižší hmotností.

Důvod, proč jsme zatím na žádný život mimo Zemi nenarazili, by podle něj mohl spočívat zkrátka v tom, že život na Zemi v kosmickém měřítku vznikl příliš brzy – tedy že jsme vznikli šťastnou náhodou či „nehodou" ve chvíli, kdy zbytek vesmíru na svou explozi života zatím čeká.

Jiným důvodem by ale podle Loeba také mohl být fakt, že by život u trpasličích planet mohl být příliš nebezpečný. Loeb a další výzkumníci proto navrhují, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.

Jak server dodává, tak či onak ale studie dodává, že na lov mimozemšťanů by zřejmě bylo nejlepší ještě si tak pět miliard let počkat.