Lidstvo vzniklo šťastnou náhodou či „nehodou"? Život na Zemi vznikl příliš brzy

Publikováno 08:09, 18. května 2017

Zatím marně si lidé pokládají otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“ Ačkoliv jasnou odpověď jen tak nedostaneme, studie vědců z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se snaží vysvětlit, proč jsme zatím při hledání mimozemského života nebyli úspěšní.

Vše ovládá lež. Z dnešní doby je mi na zvracení. Proč chce Alain Delon opustit svět bez lítosti?

Podnikatelské odbory zkontrolovaly práci Finanční správy a MF. Dodržují zákony?

Aqualand Moravia se rozšiřuje. Co se změní?

Šokující zjištění! Nejlevnější německý salám je kvalitnější než český

Kam si můžu odskočit? S WC aplikací zamíříte správným směrem

reklama

České miss Švanterové se splnil sen! Potkala tuhle…

Avi Loeb stál v čele studie, která byla nyní zveřejněna ve vědecké publikaci Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Ta vysvětluje, že se stářím vesmíru se podmínky pro vznik života postupně zlepšují.

Klíčem ke vzniku života je podle této studie hmota hvězd – čím větší má hvězda hmotu, tím kratší je její životní cyklus a tím menší šance je, že se zde stačí vyvinout život dříve, než hvězda nevyhnutelně podlehne své zkáze. Otázkou, na kterou bychom se měli ptát, tak podle Loeba je, proč jsme se nevyvinuli v pozdější fázi vesmíru u hvězdy s nižší hmotností.

Důvod, proč jsme zatím na žádný život mimo Zemi nenarazili, by podle něj mohl spočívat zkrátka v tom, že život na Zemi v kosmickém měřítku vznikl příliš brzy – tedy že jsme vznikli šťastnou náhodou či „nehodou" ve chvíli, kdy zbytek vesmíru na svou explozi života zatím čeká.

Jiným důvodem by ale podle Loeba také mohl být fakt, že by život u trpasličích planet mohl být příliš nebezpečný. Loeb a další výzkumníci proto navrhují, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.

Jak server dodává, tak či onak ale studie dodává, že na lov mimozemšťanů by zřejmě bylo nejlepší ještě si tak pět miliard let počkat.