Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidstvo vzniklo šťastnou náhodou či „nehodou"? Život na Zemi vznikl příliš brzy

vesmir
vesmir
Foto: Pixabay

Zatím marně si lidé pokládají otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“ Ačkoliv jasnou odpověď jen tak nedostaneme, studie vědců z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se snaží vysvětlit, proč jsme zatím při hledání mimozemského života nebyli úspěšní.

Avi Loeb stál v čele studie, která byla nyní zveřejněna ve vědecké publikaci Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Ta vysvětluje, že se stářím vesmíru se podmínky pro vznik života postupně zlepšují.

Klíčem ke vzniku života je podle této studie hmota hvězd – čím větší má hvězda hmotu, tím kratší je její životní cyklus a tím menší šance je, že se zde stačí vyvinout život dříve, než hvězda nevyhnutelně podlehne své zkáze. Otázkou, na kterou bychom se měli ptát, tak podle Loeba je, proč jsme se nevyvinuli v pozdější fázi vesmíru u hvězdy s nižší hmotností.

Důvod, proč jsme zatím na žádný život mimo Zemi nenarazili, by podle něj mohl spočívat zkrátka v tom, že život na Zemi v kosmickém měřítku vznikl příliš brzy – tedy že jsme vznikli šťastnou náhodou či „nehodou" ve chvíli, kdy zbytek vesmíru na svou explozi života zatím čeká.

Jiným důvodem by ale podle Loeba také mohl být fakt, že by život u trpasličích planet mohl být příliš nebezpečný. Loeb a další výzkumníci proto navrhují, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.

Jak server dodává, tak či onak ale studie dodává, že na lov mimozemšťanů by zřejmě bylo nejlepší ještě si tak pět miliard let počkat.

Témata:  vesmir mimozemšťané / UFO UFO

Související

Aktuálně se děje

19. května 2025 10:27

Laďa Kerndl oslavil kulaté jubileum. Trápení už bylo dost, podotkla slavná dcera

Legendární Ladislav Kerndl oslavil v minulém týdnu kulaté 80. narozeniny a jeho neméně slavná dcera Tereza se postarala o to, aby se na jubileum nezapomnělo. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.