Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velké výorčí: Mendelova polární stanice v Antarktidě slaví deset let

Rostlinní fyziologové prof. Miloš Barták a Dr. Peter Váczi při práci v terénu na břehu jezera zahloubeného v ledovcové moréně. 2014. Foto: Kateřina Tomanová.
Rostlinní fyziologové prof. Miloš Barták a Dr. Peter Váczi při práci v terénu na břehu jezera zahloubeného v ledovcové moréně. 2014. Foto: Kateřina Tomanová.
Foto: Masarykova univerzita Brno

Brno - 22. února 2007 začala na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova fungovat Mendelova polární stanice, kterou provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Za deset let má na svém kontě několik vědeckých objevů.

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.

Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. "Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze," uvedl Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několika desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

Zásadní proměnou by měl projít energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Témata:  Antarktida Masarykova univerzita Brno vědci

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 16:44

Jaký bude jeho první krok? Už je jasno, co Trump udělá první den v úřadu

Zvolený prezident Donald Trump plánuje po svém nástupu do úřadu zahájit tvrdý postup vůči nelegální migraci prostřednictvím série exekutivních opatření. Tím chce splnit klíčový slib své volební kampaně a vyslat jasný signál, že hranice USA budou uzavřeny nelegálním přechodům a že osoby bez legálního pobytu, zejména ty s kriminální minulostí, mohou očekávat deportaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.