Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velké výorčí: Mendelova polární stanice v Antarktidě slaví deset let

Rostlinní fyziologové prof. Miloš Barták a Dr. Peter Váczi při práci v terénu na břehu jezera zahloubeného v ledovcové moréně. 2014. Foto: Kateřina Tomanová.
Rostlinní fyziologové prof. Miloš Barták a Dr. Peter Váczi při práci v terénu na břehu jezera zahloubeného v ledovcové moréně. 2014. Foto: Kateřina Tomanová.
Foto: Masarykova univerzita Brno

Brno - 22. února 2007 začala na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova fungovat Mendelova polární stanice, kterou provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Za deset let má na svém kontě několik vědeckých objevů.

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.

Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. "Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze," uvedl Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několika desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

Zásadní proměnou by měl projít energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Témata:  Antarktida,  Masarykova univerzita Brno,  vědci

Aktuálně se děje

4. října 2026 16:13

Policisté rozdávali pokuty na tuningovém srazu i v Brně

Jihomoravští policisté navázali na pražské kolegy a provedli rozsáhlé bezpečnostní opatření kvůli tuningovému srazu v České republice. Při kontrolách odhalili desítky přestupků a na pokutách vybrali přes 200 tisíc korun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Umělá inteligence

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.