Tragická historie raketoplánů: Pět jich lidstvo poslalo do vesmíru, dva se zpátky nevrátily

Na úvod bychom měli zmínit, že raketoplánů bylo v historii celkem šest. Ten poslední, sovětský raketoplán Buran, se ale nikdy pořádně neodlepil od Země a do vesmíru nezavítal, takže výsadní postavení v jejich konstrukci a provozu mají zatím pouze Spojené státy.

Celkem tedy bylo zkonstruováno 5 plně funkčních exemplářů raketoplánu, jejichž lety byly řízeny z řídicího střediska v Johnsonově kosmickém středisku v texaském Houstonu. Jejich historie sahá až do roku 1972, kdy 5. ledna prezident Richard Nixon oznámil, že NASA byla pověřena vyvinout mnohonásobně použitelný dopravní prostředek pro lety ze Země na oběžnou dráhu a zpět.

Během vývoje museli konstruktéři a NASA dojít k řadě kompromisů. Patřilo k nim třeba to, že opět použitelná byla jen část sestavy, kromě orbitálního stupně pouze pomocné motory. "Už po prvních jednáních s prezidentovým Úřadem pro řízení a rozpočet bylo jasné, že nebudeme moci vyvinout to, co jsme měli v plánu. Náklady na stroj, který by byl schopen úplně sám létat do vesmíru a zpět, jsme odhadli na 15 miliard dolarů - a řekli nám, že dostaneme pět. Nakonec jsme dostali 6,5 miliardy, ale i tak jsme museli udělat řadu kompromisů," vzpomínal na počátek 70. let, kdy se projekt raketoplánu zrodil, tehdejší šéf pilotovaných letů NASA Christopher Kraft.

Prvním zkonstruovaným raketoplánem byl Enterprise. Jeho slavnostní předání se uskutečnilo 17. září 1976 a v průběhu roku 1977 uskutečnil pět zkušebních klouzavých letů v atmosféře. Do vesmíru se dříve podívala Columbia, která odstartovala na premiérovou misi 12. dubna 1981 a start kosmického prostředku, který sice vzlétl jako raketa, ale přistát měl podobně jako letadlo, sledovaly miliony lidí.

Na první pohled šlo vše hladce a po 54 hodinách, 20 minutách a 53 sekundách dosedl raketoplán v pořádku na Zemi. Trvalo ale ještě více než rok od premiérového letu, než se raketoplány dostaly do běžné služby. Poté ale nabral program vesmírných letů maximální obrátky a Spojené státy vysílaly do vesmíru jeden stroj za druhým.

Během prvních pěti let se raketoplán podíval na oběžnou dráhu pětadvacetkrát. V porovnání s běžnými kosmickými loděmi je to sice slušné číslo, původním cílem programu ovšem bylo až pět letů měsíčně. K tomu by ale bývalo bylo potřeba postavit sedm raketoplánů, tři startovací rampy nebo dvě obří servisní budovy - a také získat pravidelný přísun zájemců o vypuštění komerčních satelitů. Už brzy po začátku projektu však bylo jasné, že se to asi nepovede.

Úspěšných misí ale měly na svém kontě raketoplány celou řadu, k nejslavnějším bezesporu patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 - a pak oprava tohoto poněkud "krátkozrakého" zařízení, provedená na oběžné dráze o tři roky později. Raketoplány například vynesly desítky vojenských i civilních družic, na jejich palubách se prováděly nejrůznější vědecké experimenty, stroje také dovážely zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. 

Po třech desítkách let vesmírný program raketoplánů skončil. Stalo se tak 21. července 2011, kdy se krátce před šestou hodinou ráno ozval sonický třesk, ohlašující poslední přistání raketoplánu. Z oběžné dráhy se vracel Atlantis, poslední z flotily amerických vesmírných letounů, jehož mise uzavřela jednu z důležitých kapitol výprav do kosmu. Vedle nesporných úspěchů bude ale program raketoplánů už navždy spojen i se dvěma tragédiemi.

V obou případech přitom zahynula celá sedmičlenná posádka. Poprvé v lednu 1986, když krátce po startu způsobilo špatné těsnění na pomocné raketě mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a následně zkázu Challengeru. Příčinou nehody, která v únoru 2003 zničila Columbii, byla pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. Při návratu pak dovnitř stroje proniklo žhavé plazma.

I přesto mají raketoplány za sebou řadu úspěchů. Během 30 let odstartovaly do vesmíru na 135 misí a během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic. Po konci raketoplánů se ale Amerika ocitla bez osobní lodi, použitelné pro lety do vesmíru, a je závislá na lodích soukromých společností.

Témata:  vesmir,  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír),  raketoplán,  raketoplán Atlantis,  raketoplán Challenge ,  raketoplán Discovery,  raketoplán Endeavour