Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nebezpečná tělesa ve vesmíru? Dohlíží na ně pět dalekohledů z Česka

Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Praha - Odborníkům v Česku slouží k pozorování objektů ve vesmíru pět dalekohledů s průměrem větším než půl metru.

Perkův dalekohled, největší český dalekohled, oslaví 23. srpna 50 let od uvedení do provozu. Má průměre zrcadla dva metry a je na observatoři Astronomického ústavu (ASU) Akademie věd ČR v Ondřejově. Slouží k pozorování spekter hvězd, což odborníkům umožňuje nejen zjistit jejich vlastnosti, ale i odhadnout stáří hvězd a vlastnosti atmosféry. Od roku 2007 ho lze ovládat přes internet z celého světa.

Dalekohled tak nevyužívají jen odborníci v Ondřejově, ale také zahraniční vědci. Je velmi vytížený, "odpracuje" až 120 nocí v roce.

Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné.

Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky.

Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954. "Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy," řekl Jan Janík z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI.

Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. "S tímto "menším" dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý," uvedla ředitelka Tichá.

Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ten je ale v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.

Témata:  vesmir Česká republika Masarykova univerzita Brno

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 13:38

Nová metoda podvodníků na WhatsAppu. Zpráva se tváří jako od kamaráda

S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.