Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nebezpečná tělesa ve vesmíru? Dohlíží na ně pět dalekohledů z Česka

Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Praha - Odborníkům v Česku slouží k pozorování objektů ve vesmíru pět dalekohledů s průměrem větším než půl metru.

Perkův dalekohled, největší český dalekohled, oslaví 23. srpna 50 let od uvedení do provozu. Má průměre zrcadla dva metry a je na observatoři Astronomického ústavu (ASU) Akademie věd ČR v Ondřejově. Slouží k pozorování spekter hvězd, což odborníkům umožňuje nejen zjistit jejich vlastnosti, ale i odhadnout stáří hvězd a vlastnosti atmosféry. Od roku 2007 ho lze ovládat přes internet z celého světa.

Dalekohled tak nevyužívají jen odborníci v Ondřejově, ale také zahraniční vědci. Je velmi vytížený, "odpracuje" až 120 nocí v roce.

Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné.

Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky.

Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954. "Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy," řekl Jan Janík z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI.

Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. "S tímto "menším" dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý," uvedla ředitelka Tichá.

Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ten je ale v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.

Témata:  vesmir Česká republika Masarykova univerzita Brno

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

15. února 2026 12:36

Zemřela Zuzana Marešová, poslední české „Wintonovo dítě“

V úctyhodném věku 94 let se uzavřel životní příběh Zuzany Marešové, rozené Spitzerové. Pro Českou republiku tato zpráva znamená symbolický milník, neboť Marešová byla posledním zdejším žijícím „Wintonovým dítětem“. Patřila do skupiny 669 převážně židovských dětí, kterým sir Nicholas Winton na pražském hlavním nádraží pomohl nastoupit do vlaků směřujících do bezpečí Londýna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy