Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nebezpečná tělesa ve vesmíru? Dohlíží na ně pět dalekohledů z Česka

Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Mimořádně dlouhý přelet bolidu (jasného meteoru) nad Německem
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Praha - Odborníkům v Česku slouží k pozorování objektů ve vesmíru pět dalekohledů s průměrem větším než půl metru.

Perkův dalekohled, největší český dalekohled, oslaví 23. srpna 50 let od uvedení do provozu. Má průměre zrcadla dva metry a je na observatoři Astronomického ústavu (ASU) Akademie věd ČR v Ondřejově. Slouží k pozorování spekter hvězd, což odborníkům umožňuje nejen zjistit jejich vlastnosti, ale i odhadnout stáří hvězd a vlastnosti atmosféry. Od roku 2007 ho lze ovládat přes internet z celého světa.

Dalekohled tak nevyužívají jen odborníci v Ondřejově, ale také zahraniční vědci. Je velmi vytížený, "odpracuje" až 120 nocí v roce.

Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné.

Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky.

Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954. "Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy," řekl Jan Janík z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI.

Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. "S tímto "menším" dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý," uvedla ředitelka Tichá.

Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ten je ale v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.

Témata:  vesmir Česká republika Masarykova univerzita Brno

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 16:44

Jaký bude jeho první krok? Už je jasno, co Trump udělá první den v úřadu

Zvolený prezident Donald Trump plánuje po svém nástupu do úřadu zahájit tvrdý postup vůči nelegální migraci prostřednictvím série exekutivních opatření. Tím chce splnit klíčový slib své volební kampaně a vyslat jasný signál, že hranice USA budou uzavřeny nelegálním přechodům a že osoby bez legálního pobytu, zejména ty s kriminální minulostí, mohou očekávat deportaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.