Brno - Japonská družice, na jejímž vědeckém programu se podílel také Norbert Werner z Masarykovy univerzity v Brně, ukázala. Že chemické složení vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea je překvapivě podobné jako u Slunce.
K obdobnému objemu prvků jako železo či nikl v souhvězdí Persea podle nových vědeckých zjištění přispěly dva druhy supernov typu Ia, oznámila dnes novinářům Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature.
Družice Hitomi odstartovala 17. února 2016 a 26. března přestala fungovat. Kvalitní měření rentgenového spektra však přesvědčilo vesmírné agentury k přípravě nové mise, která by měla odstartovat v roce 2021.
Družice Hitomi pomohla lépe objasnit vznik supernov a jejich obohacování vesmíru různými prvky. Jedním z cílů loňské vesmírné mise, na níž spolupracovala japonská vesmírná výzkumná agentura JAXA s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), bylo sledování rentgenového spektra kupy galaxií v Perseu.
„Jde o nejjasnější takovýto objekt a sledovali jsme ho za pomoci rentgenového spektrometru hned po startu družice. To bylo štěstí, protože družice zhruba po měsíci od vypuštění nečekaně zanikla," uvedl Werner.
Vědci získali kvalitní data, a to díky novému rentgenovému spektrometru s třicetkrát lepším rozlišením, než měly předchozí přístroje. Data ukázala, že poměry železa, niklu, manganu a chromu v mezigalaktickém plynu kupy galaxií jsou téměř totožné s poměry těchto kovů ve Slunci. „Překvapilo nás to. Jde totiž o jiné prostředí s odlišnou, mnohem delší historií, než má naše hvězda," řekl Werner.
K podobnému chemickému složení zřejmě přispěly i supernovy, a to typu Ia. Jedná se o hvězdy typu bílého trpaslíka, v nichž vzniká řada chemických prvků a které za určitých okolností vybuchnou, a vrhnou tyto látky do okolního vesmíru.
„Předpokládali jsme, že vybuchují buď takoví bílí trpaslíci, kteří od svého souputníka postupně naberou další materiál a zvětší se na kritickou velikost, což je 1,4násobek hmotnosti Slunce, nebo výbuch nastane při srážce dvou menších bílých trpaslíků. Tyto dva scénáře vedou k odlišným poměrům pozorovaných chemických prvků. Sledování z Hitomi ukázalo, že obojí je pravda a ke vzniku supernov typu Ia vedou obě tyto cesty," uvedl Werner.
Témata: vesmir, vědci, astronomie
Související
9. června 2026 8:29
5. dubna 2026 13:44
2. dubna 2026 9:19
22. února 2026 21:46
18. září 2025 18:09
3. července 2025 17:20
