Mléčná dráha pod palbou? Na Zemi se z vesmíru řítí stovky nebezpečných hvězd

Nejnovější výzkum z Max Planck Institute for Astronomy využil informace z vesmírného satelitu Gaia, aby zjistil, kolik toulajících se planet by mohlo narazit na Oort oblak. Jedná se o ohromnou bublinu malých útvarů, které obklopují naše Slunce.

Podle serveru News odborník Coryn Bailer-Jones zjistil, že za období milionu let se kolem Slunce prožene mezi 490 a 600 hvězdami ve vzdálenosti 16,3 světelných let či méně. Z nich 19 až 24 proletí ve vzdálenosti 3,26 světelných let nebo méně.

Nemusíte však spěchat na pojišťovnu. Nejbližší kontakt je podle vědců stovky tisíc let vzdálený. A i tak bude pravděpodobně trvat několik desítek tisíc let, než se k nám dostanou následky tohoto průletu. Vy i vaši poměrně vzdálení potomci tedy jste v bezpečí.

„Střety s regionálními či globálními následky jsou velmi vzácné a dochází k nim maximálně jednou za milion let,“ uvedl Bailer-Jones pro News. „Navíc, monitorovací systémy nám ukazují celkem kompletní přehled větších asteroidů a komet. A žádný z nich zatím nemíří k Zemi.“

Nejbližší Hvězdou smrti, která by se do našeho Oort oblaku měla dostat, je HIP-85605. Ta se však do oblaku dostane za přibližně 240 000 let. Tento oranžový trpaslík zatím míří naším směrem a existuje prý 90 % šance, že narazí do našeho Oort oblaku v době mezi 240 000 až 470 000 let ode dneška.

HIP-85605 je v současné době okolo 16 světelných led daleko od systému a blíží se k nám od konstelace Herkules. Pravděpodobně naši soustavu mine jen o 0,13 až 0,65 světelných let. Další hvězdou, která k nám míří, je Gliese 710.

Ta má asi 90 % šanci, že se dostane do naší blízkosti. V současné době je v oblasti souhvězdí Hada okolo 64 světelných let od nás. K soustavě by se měla dostat za přibližně 1 a půl milionu let, takže máme poměrně dost času.

Ve skutečnosti však již Země těsný průlet zažila. Přibližně před 15 000 lety kolem Slunce proletěl bílý trpaslík Van Maanen, Vědci však zatím nevědí, jaký přesně vliv měl tento trpaslík na Oortův oblak.

Hvězdy jsou fascinující. A nebezpečné. Jsou velké, termonukleární. Dokonce i naše poměrně malá hvězda je schopná zničit celý svůj systém. Můžete si říct, že to zní jako forma galaktického kulečníku. A ve své podstatě je to pravda.

Je dobré znát, co se může stát. Proto je náš R2-D2...respektive satelit Gaia velmi užitečným nástrojem varování. Ačkoliv Země pravděpodobně neskončí jako planeta Alderaan ve Star Wars, vědci rádi zjišťují, co všechno se kolem nás děje.

„Objekty se ve vesmíru málokdy sráží, vzdálenosti jsou na to příliš veliké. Ovšem gravitační pole hvězdy je ohromné, takže něco světelný rok vzdáleného může Oortovým oblakem silně otřást,“ vysvětlil astrofyzik Alan Duffy pro News. „Ale není pochyb, že v minulosti blízké hvězdy postrčily objekty v Oortově oblaku směrem do sluneční soustavy.“

Otázkou tedy je, jestli jsme opravdu terčem katastrofy, co na nás vlastně letí, a jakou to má šanci na úspěch? Ve své podstatě jsme na Zemi poměrně v bezpečí. Jupiter nám všem prokázal službu a přitáhl si většinu „nepořádku“ uvnitř solárního systému k sobě. Jedná se však o křehkou rovnováhu.

Pokud by tato „Hvězda smrti“ patřila mezi horké hvězdy, ovlivnilo by její silné UV záření naši planetu? Přidalo by se záření k tomu, co vydává Slunce, a zničilo by tak ozonovou vrstvu? Podle Duffyho by se musela hvězda dostat velmi blízko, aby se něco takového stalo.

Každé z těchto „hvězd smrti“ bude trvat okolo 30 000 let, než se dostanou skrze Oortův oblak. Vliv na nás budou mít asi ještě několik desítek tisíc let. Existuje drobná šance, že během té doby jedna z hvězd dosáhne konce svého životního cyklu a vybuchne. Podle Duffyho je však tato šance velmi, velmi nízká.

Protože dorazí za opravdu dlouhou dobu, existuje šance, že v té době bude lidstvo již dávno pryč nebo natolik vyspělé, že nás to vůbec nebude zajímat. Duffy k tomu dodal že: „Země je vlastně dost malý cíl, Jupiter je mnohem praktičtějším cílem. A i ten je poměrně malý. Takže je šance, že hvězda prostě jen proletí kolem.“

Témata:  vesmir,  Země 1