reklama
Otřesné detaily z Berouskova zooparku! Co se dělo za zdmi jatek? - anotační obrázek
Otřesné detaily z Berouskova zooparku! Co se dělo za zdmi…

Čím dál tím vyšší počet zaměstnavatelů se při rozhodování o přijetí či propuštění zaměstnanců obrací o radu na AI, která rovněž pomáhá zjišťovat, jaké pocity lidé chovají ke svým nadřízeným.

Jeden z nejoblíbenějších programů umělé inteligence specializovaný na pracovní prostředí se jmenuje Xander - dokáže zjistit, zda se zaměstnanec cítí optimisticky, nebo naštvaně.

Xander, který vyvíjí technologická firma Ultimate Software, využívá například ocelářská firma SPS Companies ve městě Manhattan v Kansasu. SPS využila Xander, aby efektivně analyzoval a roztřídil reakce zaměstnanců v důvěrném průzkumu, a vyhodnotil tak například jejich postoje a názory na základě používaného jazyka a dalších údajů.

V minulosti firmy často využívaly technologii ke sledování toho, co zaměstnanci dělají či nedělají, a ke zvýšení produktivity. Až v poslední době se AI stále častěji stává užitečným nástrojem k měření pocitů zaměstnanců a také k rozhodování při přijímání a propouštění nebo při stanovování kompenzací.

Podle údajů, které shromáždil list The Wall Street Journal, více než 40 procent světových zaměstnavatelů využívá nějaký druh AI. Zároveň s tím, jak roste zapojení AI do tohoto druhu rozhodování, stoupají i obavy odborníků a právníků zabývajících se právy zaměstnanců.

Ti se především bojí, že AI může obsahovat předpojatosti, které povedou k diskriminaci na pracovišti. A někteří zaměstnanci jednoduše nechtějí, aby je AI sledovala.

Umělá inteligence má stále řadu problémů při rozpoznávání lidských emocí, jako je smutek či sarkasmus. Při řadě příležitostí se ukázalo, že algoritmy jsou náchylné k rasové předpojatosti. A například algoritmus pro najímání lidí může zanést do rovnice vyšší počet absencí u člověka s nějakým druhem postižení a doporučit ho nepřijmout.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama