reklama

84,5 % patentů bylo registrováno u pěti patentových úřadů. Začneme od konce. Pětku největších světových inovátorů podle organizace WIPO (World Intellectual Property Organization) za rok 2017 uzavírá   Evropský patentový úřad se 167 000 novými patenty. Bramborovou medaili si odnesla Jižní Korea s 205 000 novými nápady. Bronzové s 318 000 záznamy na patentovém úřadu skončilo Japonsko. Spojeným státům stačilo neuvěřitelných 607 000 nových patentů pouze na druhou pozici. S neuvěřitelným 1 381 594 světu vládne jediná země – Čína! 

Podle údajů WIPO si mezi léty 2013-15 zaznamenala nejvíce patentů firma Canon. Ta si podala 24000 žádostí o patent. Na záda ji dýchal korejský Samsung 21 836 patenty. Na třetím místě pro mnohé překvapivě skončila State Grid Corporation of China. Ta měla o pouhých 200 patentů méně než jihokorejský konkurent a dnes je druhá největší a nejhodnotnější firma na světě s příjmy kolem 389 bilionů dolarů. Teprve pátá je první americká firma – IBM s 14 000 patenty. Na smutném desátém místě se krčí první zástupce Evropy. Německá firma Bosch dokázala vyvinout 12 598 nových technologií.

Podobně tristní obrázek pro Evropu a Ameriku nabízí i žebříček státních institucí a univerzit, které si zažádali v letech 2013-15 o patenty. První pětku jasně opanovala Čína se čtyřmi univerzitami. Tahounem je Čeťiangská univerzita s neuvěřitelnými 8108 patenty. Na páté místo se probojoval korejský Electronics and Telecommunications Research Institute s 5108 nápady. Pro srovnání nejlepší evropský vědecký institut francouzský Commissariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives se může pochlubit 2046 patenty. Na špičce amerického vývoje je pak kalifornská univerzita s 2166 patentovanými nápady.

Co nám z čísel vychází? Za posledních deset let došlo k malé technické revoluci. V roce 2007 z Evropy pocházelo 18 % všech nápadů, ze Severní Ameriky 26 % všech novinek a z Asie přicházelo 48 % patentů. Předloni už to bylo z Evropy jen 11,2 % nápadů a ze Severní Ameriky 20,3 %. Skutečným tichým tahounem světového pokroku se stala Asie, kde bylo zaevidováno 65,1 % všech světových patentů. Pateří tohoto pokroku pak byla Čína. Pro doplnění: z Jižní Ameriky pocházelo v roce 2017 1,8 % patentů, z Oceánie a Austrálie 1,1 % nápadů a z Afriky pouhé 0,5 % patentů.

Asiatům se podařilo Západ předběhnout v tom, v čem posledních 300 let naprosto vládl. Je konec západní technologické dominanci. Nyní nebude Západ exportovat technologie, ale stane se jejich čistým kupcem. Již dnes nemá Západ adekvátní technologie na vytvoření sítí vysokorychlostního internetu 5G a musí je nakupovat v Číně.  Peking si tuto svojí technologickou dominanci začíná uvědomovat a některé technologie již nyní odmítá vyvážet. Dokonce začal tvrdě vymáhat i poplatky za patent a autorská práva, což bylo před několika lety něco naprosto nepředstavitelného. Je konec vtípkům o čínských produktech.

Existuje ještě možnost, jak by se mohl vrátit Západ na piedestal technologického vývoje? Nepochybně ano. V první řadě bude nutná reforma školství a návrat od různých výukových experimentů s důrazem na humanitní obory k výuce přírodních a technických věd. Je také nutná reforma financování vědy. Místo financování spousty drobných projektů je potřeba vytvořit velká výzkumná centra, ve kterých budou na problémech pracovat velké týmy vědců. Stejně tak bude potřeba odstranit některá omezení, která například v Evropě brání v genetickém výzkumu nebo ve výzkumu umělé inteligence. Otázka ovšem je, zda tuto vůli Západ a jeho politici najdou. Pokud ne, staneme se pouhými přihlížejícími technologického vzestupu jiných národů. 

 

Loading...

3 komentáře (Poslední 07.01. 11:59) Napište svůj názor

reklama