reklama

USS Pueblo byla postavena v roce 1944 pro pobřežní stráž USA jako lehká nákladní loď FS-344. Délka lodi byla 54 metrů a výtlak 895 tun. Maximální rychlost byla 12,7 uzlů (23,5 kilometru). Výzbroj lodě tvořili dva těžké kulomety M2 Browning ráže 12,7 milimetrů. Posádku tvořilo původně 6 důstojníku a 70 námořníků. Později byla rozšířena na 83 mužů. USS Pueblo rozhodně nebyla žádná supermoderní a dobře vyzbrojená loď. Spíše malá a nenápadná lehce zaměnitelná nákladní loď.

A to se přesně hodilo NSA, která měla za úkol odposlouchávat nepřátelské země. V roce 1966 klidný život FS-344 skončil. Byla odtažena do doků, zmodernizována, a především vybavena špičkovou špionážní a odposlouchávací technikou. Loď byla pokřtěna na USS Pueblo a byla přeložena do Japonska odkud měla operovat proti KLDR a Číně.

Když 5. ledna 1968 USS Pueblo vyplula z japonské Jokosuky na osudovou plavbu, tvořili posádku především specialisté na odposlouchávání tajných služeb NSA a CIA. 44 % členů posádky bylo na moři poprvé a jen dva námořníci, mimo kapitána Lloyda Marka "Peta" Buchera, se vyznali v námořní navigaci. Kvůli utajení loď plula bez vyvěšené vlajky. Dne 16. února se loď dostala do hlídkové oblasti a pohybovala se 16 až 20 námořních mil (29 až 37 kilometrů) od pobřeží KLDR. Loď se tedy podle mezinárodních dohod nacházela v mezinárodních vodách, které začínají 13 námořních mil (24 kilometrů) od pobřeží. Problém byl ovšem v tom, že tuto normu KLDR neuznávala. Severní Korea si nárokovala pás moře vzdálený až 50 námořních mil (92,6 kilometru) od svého pobřeží.

První varování přišlo 20. ledna 1968, kdy USS Pueblo začal sledovat severokorejský stíhač ponorek. O dva dny později se kolem špionážní lodi začaly stahovat další severokorejské síly. Napětí v oblasti houstlo. Toho dne udeřilo speciální severokorejské komando na Modrý dům, sídlo jihokorejského prezidenta.  Dne 23. ledna 1968 se k USS Pueblo přiblížil jeden stíhač ponorek a čtyři torpédové čluny. Severokorejci vyzvali Američany k zastavení a nalodění kontroly. Na to kapitán Bucher odpověděl vytažením americké vlajky a zvýšením rychlosti.

Pronásledování trvalo zhruba dvě hodiny. Během nich posádka Puebla zjistila, že munice do těžkých kulometů je v podpalubí. a že zbraně jsou kvůli mrazivému počasí zamrzlé. Jejich uvedení do provozu minimálně deset minut. Navíc se střelbou z nich měl zkušenost jen jeden námořník. Posádka stále předpokládala, že Severokorejci svoji akci nemyslí vážně a jim se z celé situace podaří vymanévrovat. Po dvou hodinách se ovšem na obzoru objevily další severokorejské lodě a na obloze začaly přelétávat stíhačky MiG-21.

Teprve když Severokorejci zahájili na loď palbu a zabili jednoho námořníka, došlo kapitánovi Bucherovi, že své výhrůžky myslí vážně, a vydal rozkaz ke zničení citlivého materiálu. Rozkaz byl však vydán pozdě a na palubě lodi jej bylo tolik, že se jej podařilo zničit jen zlomek. Po nalodění Severokorejci posádku shromáždili v jídelně a USS Pueblo odtáhli do přístavu Wonsan.

A

merické velení bylo o celé události informováno, ale nemělo v oblasti žádné síly. Nejblíže USS Pueblo byla letadlová loď USS Enterprise, která byla asi 940 kilometrů od celé události. Letadlová loď však nebyla připravena ke vzletu strojů a trvalo by minimálně 3 hodiny než by stroje F-4 vzlétly. To už byla ovšem USS Pueblo dávno obsazená a na cestě do Severní Korey. To ovšem Američané netušili a předpokládali i potopení lodi. Severní Korea mlčela. Teprve přelet špionážního letadla Lockheed A-12 nad oblastí odhalil přítomnost lodi v severokorejském přístavu.

Začala horečná diplomatická a vojenská aktivita. Během operace Combat Fox se stahovala k Severní Koreji americká vojska, která měla být připravena odrazit úder KLDR proti Jižní Korey, a to i za použití nukleárních zbraní. Pokud by se tak stalo, je nepochybné, že SSSR a Čína by odpověděly USA stejnou kartou a vypukla by 3. světová válka.

Posádka byla v KLDR mezitím držena v nelidských podmínkách ve vězení u Pchongjangu, které Američané překřtili všeříkajícím jménem „Stodola“. Námořníci byli pod neustálým psychickým a fyzickým tlakem. Nedostatek jídla a spánku, bití, neustálé promítání propagandistických filmů, přednášky o Kim Ir-senovi nebo i simulovaná poprava. To vše mělo posádku zlomit.

Zvláště temné období nastalo po tiskové konferenci v srpnu 1968, kdy byla posádka donucena k vymyšleným přiznáním. Američané však proklamace četli ironicky navíc často doplněné o vystrčený prostředníček na ruce, což bylo gesto pro Severokorejce neznámé. Když to Severokorejci pochopili, „odměnili“ se jim za to „Týdnem pekla“, tedy zhruba týdnem nepřetržitého mučeni o hladu s nedostatkem vody. V září pak vydala KLDR sérii fotografií, které měly dokazovat dobrý stav námořníků. Vězni na nich však byli zmučení a pomocí prstové abecedy dávali znamení SOS.

Jednání KLDR a USA, která probíhala na půdě OSN se v té době zadrhla. Nejvyšším představitelům USA však došlo, že stav zajatců je strašný a je jen otázkou času, než některý z nich zemře. Američané proto souhlasili se severokorejskými požadavky. USA přiznali že prováděli špionáž proti KLDR, narušili její námořní hranici a omluvili se.  Slíbili, že se to nebude opakovat. Dne 23. prosince 1968 Severokorejci přivezli celou posádku včetně kapitána Butchera a těla zastřeleného námořníka přes demilitarizovanou zónu a předali je do Jižní Koreje.

Pozdější vyšetřování prokázalo nevinnu kapitána na celém incidentu. Kapitán Butcher dělal, co mohl. Vzhledem k nedostatečnému výcviku posádky a výzbroji lodi byli jeho možnosti omezeny. Pobit v severokorejském vězení se těžce podepsal na Butcherově zdraví a ten musel opustit předčasně službu.  Předání USS Puebla se nakonec nekonalo. Američané omluvu i slib o nevměšování odvolali krátce po předání posádky. USS Pueblo Severokorejcům zůstala, i přes občasné rétorické žádosti Američanů o její navrácení. Dnes je největším exponátem Muzea vítězství v Pchjongjangu. 

Zajetí USS Pueblo bylo pro USA obrovskou blamáží. V první řadě se KLDR zmocnila supertajných dokumentů a přístrojů, které nepochybně poskytla ke studiu svým spojencům v Moskvě a Pekingu. Zostřené napětí na Korejském poloostrově a stažení sil USA z Vietnamu do Jižní Koreji nepochybně pomohlo i jejich severovietnamským soudruhům během ofenzivy Tet.

Nedocenitelné bylo i propagandistické a politické vítězství. Tím, že KLDR donutila USA k ústupu obrovský zvedlo prestiž země nejen v komunistickém bloku, ale i v celé Jihovýchodní Asii. Není divu, že se na palubě USS Pueblo tak rádi fotili všichni diktátoři z dynastie Kimů. Je to připomínka jejich velkého vítězství. 

Loading...

2 komentáře (Poslední 25.06. 12:23) Napište svůj názor

reklama