Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Oceány do roku 2050 zaplaví plasty. Bude jich více než ryb

Mořské ryby, ilustrační fotografie
Mořské ryby, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Madrid - Podle některých studií bude v roce 2050 v oceánech více tun plastů, než kolik tam bude tun ryb. Vědci a někteří politici se proto snaží tuto ekologickou katastrofu zabrzdit.

Každý rok se dostane do světových oceánů zhruba osm milionů tun plastů. Před šesti lety mapovala světové oceány španělská expedice Malaspina, která zjišťovala vliv globálního oteplování na mořský život. Mladý vědec Andrés Cózar z Cádizské univerzity, který zkoumal vzorky mikroorganismů z této výpravy, ale zjistil něco jiného.

Při každém z testů z nejrůznějších částí světových oceánů i z oblastí vzdálených tisíce kilometrů od pobřeží narazil ve vzorcích na mikročástečky plastů. "Obsahují koktejl škodlivých látek, jejichž působení je těžké odhadnout," cituje Cózara španělský list El País.

Při dlouhodobém působení slané vody a slunce se plasty v mořích rozpadnou na drobné úlomky, které si pak mořští živočichové pletou s potravou. Tyto plastové částečky mohou obsahovat jedovaté látky jako je DDT, polychlorované bifenyly či rtuť, které se pak přes ryby a jiné mořské živočichy dostanou v potravním řetězci až k lidem, přímo na jídelní stůl.

Zdroj: YouTube

Zatím je na tomto poli mnohé neprozkoumáno, ale někteří vědci předpovídají opravdovou ekologickou katastrofu. Podle Nadace Ellen MacArthurové bude v roce 2050 v moři více tun plastů než tun ryb. Podle studie, kterou loni publikoval časopis Science, se ročně do oceánů dostane zhruba osm milionů tun plastů. Nejvíce jich je z Číny, Indonésie a Filipín.

V posledních letech se v oblasti plastových odpadů v mořích zintenzivnil výzkum a zvýšilo se celkové povědomí o této problematice. Bohužel i díky negativním zprávám, například informaci o nálezu 13 mrtvých velryb počátkem tohoto roku u německého pobřeží. Jejich žaludky byly plné plastů, a i když to nebyla příčina jejich smrti, je nález alarmující.

O problém se zajímají lidé z celého světa, mladí i staří. Například v roce 2012 oznámil osmnáctiletý nizozemský mladík Boyan Slat, že hodlá vyčistit světové oceány od plastového odpadu. Za pouhých 100 dní dokázal shromáždit od 38.000 lidí ze 160 zemí celkem dva miliony eur (54 milionů Kč).

V roce 2013 založil student leteckého inženýrství Slat firmu The Ocean Cleanup, která začala vyvíjet technologii, s jejíž pomocí bude možné tento náročný úkol splnit. Slatovým záměrem je odstranit za deset let ze severního Pacifiku skoro polovinu plastů.

Princip Slatova vynálezu spočívá ve využití mořských proudů. Zatímco ostatní sbírají plasty v mořích pomocí lodí brázdících oceány, Slat postavil svůj projekt na existenci plastových ostrovů, které vznikají působením mořských proudů. Už letos v létě by měl být projekt odzkoušen u pobřeží Nizozemska, asi 23 kilometrů od Haagu. V moři bude postavena bariéra ve tvaru písmene V, na níž se zavěsí síť. Do ní by měl mořský proud přinášet plastový odpad.

Témata:  ekologie plasty moře

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.