Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

SpaceX chystá průlom v oblasti polárního průzkumu

Dragon Space-X
Dragon Space-X
Foto: SpaceX

Americká technologická společnost SpaceX plánuje průlom v oblasti polárního průzkumu s první vesmírnou misí s lidskou posádkou nad zemskými póly. Tento soukromý let pod vedením kryptografického podnikatele by se měl uskutečnit ještě letos. 

Mise nazvaná „Fram2“ – podle škuneru polární expedice z 19. století – bude trvat tři až pět dní. Čínský podnikatel Čchun Wang, průkopník v oblasti bitcoinu a zakladatel společností „f2pool“ a „Stakefish“, si misi zakoupil za nezveřejněnou částku.

K Wangovi se připojí tři polární experti: norská filmařka Jannicke Mikkelsenová, německá výzkumnice v oblasti robotiky Rabea Roggeová a australský polární dobrodruh Eric Philips. Tento projekt představuje další krok leteckého průmyslu do oblasti soukromé vesmírné turistiky, která se v USA rychle rozvíjí.

"Od návrhu mise, přes plánování a trajektorii až po výběr posádky - vše zorganizoval zákazník. Před našima očima se odvíjí nová kapitola ve výzkumu vesmíru," uvedl Wang, který se narodil v Číně, ale má maltské občanství.

Družice již dříve přelétly přes póly, ale dosažení těchto oblastí může vyžadovat více energie kvůli rotaci Země, a také radiace může představovat problém, uvedl astrofyzik Jonathan McDowell.

"Dosud nejvyšší sklon dosažený během letu člověka do vesmíru měla sovětská mise Vostok 6, a to 65 stupňů," uvádí se na webové stránce mise. Póly nejsou viditelné z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Pro tuto misi bude použita kapsle Dragon vybavená pozorovací kupolí. Podle SpaceX poletí ve výšce 425 až 450 kilometrů. Posádka plánuje provést výzkum, včetně pořízení prvních rentgenových snímků ve vesmíru.

Témata:  Dragon Space-X

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy