Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

SpaceX vypustila dalších 53 satelitů pro síť Starlink na oběžnou dráhu

Raketa Falcon 9, ilustrační fotografie.
Raketa Falcon 9, ilustrační fotografie.
Foto: SpaceX

Americká společnost SpaceX rozšířila svou síť satelitů na oběžné dráze Země o dalších 53 kusů. Zařízení vynesla z floridského mysu Canaveral raketa Falcon 9. Od startu k vypuštění cesta trvala 16 minut, uvedla agentura AP.

První stupeň rakety po splnění úkolu nepoškozený přistál na plošině v Atlantickém oceánu. Tuto část rakety společnost používá opakovaně, včetně prvního zkušebního letu kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX s posádkou. První stupeň rakety se podle hlavního inženýra společnosti z letu vrátil už po osmdesáté sedmé.

Původně byl start v plánu už na pátek, firma ho ale musela odložit kvůli nepříznivému počasí. Také dnes ráno místo startu halila mlha, raketu bylo sotva vidět, napsal web space.com.

Hlavním cílem projektu Starlink je dostupnější vysokorychlostní přístup k internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech. Společnost vizionáře Elona Muska původně počítala s 1440 satelity, ale již získala souhlas pro 12.000 aparátů a dokonce uvažuje o pozdějším rozšíření sítě využívající až 30.000 družic. Po dnešním startu má síť Starlink na oběžné dráze 1844 satelitů.

Témata:  Starlink spaceX

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 16:16

Severní Korea se bouří a vyhrožuje Západu

Severní Korea znovu varovala, že v reakci na vojenské cvičení mezi Jižní Koreou, Spojenými státy a Japonskem intenzivněji využije své právo na sebeobranu. Tato ostrá prohlášení přišla poté, co tyto tři země ve středu na Korejském poloostrově provedly společné vzdušné manévry zahrnující americké bombardéry B-1B.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.