Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zničí naši planetu vědci? Jeden se obává katastrofy

Země
Země
Foto: Pixabay

Uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees ve své nové knize popisuje hrozivé důsledky, které by mohly způsobit experimenty s urychlovači částic. Země by se například mohla smrsknout v hmotu o velikosti fotbalového hřiště. Pravděpodobnost takové katastrofy je sice malá, hrozba je ale podle Reese také reálná.

Velký hadronový urychlovač je největší urychlovač částic na světě. Při experimentech v něm vědci vystřelují částice tak, aby se srazily, a sledují jejich rozpad. Podle Reese je však s pokusy spojeno určité riziko.

Ve své knize „O budoucnosti: Vyhlídky pro lidstvo“ popisuje některé katastrofické události, k nimž by podle něj mohlo dojít. „Možná se vytvoří černá díra, která pak vcucne vše okolo sebe,“ cituje z publikace server Science Alert.

„Další děsivou možností je, že se kvarky stlačí a vytvoří (hypotetickou) částici zvanou strangelet,“ popsal astrofyzik. „To by samo o sobě bylo neškodné. Nicméně podle některých hypotéz můžou strangelety nakazit a změnit vše, s čím přijdou do styku, do nové formy hmoty. Tak by mohly přeměnit celou planetu do podoby superhustého útvaru velikosti fotbalového hřiště.“

Třetí katastrofický scénář, ke kterému by údajně mohlo dojít, by zničil celý vesmír. „Prázdný vesmír, který fyzikové označují pojmem vakuum, není jen nicota. V latentní formě se v něm vyskytují všechny síly a částice.“ A právě toto vakuum může být křehké a nestabilní.

„Někteří (lidé) se domnívají, že by zkoncentrovaná energie, která se vytvoří při srážce částic, mohla vyvolat fázový přechod, který by roztrhal celou strukturu vesmíru,“ popisuje Rees další riziko.

Podle vědců, kteří s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) pracují, však žádné riziko nehrozí. „Bezpečnostní skupina LHC potvrdila a rozšířila závěry studie z roku 2003, že srážky (částic) v urychlovači nepředstavují žádné riziko, a není proto důvod k obavám,“ informuje CERN na svých webových stránkách.

Vyjádřili se také k teoretické hrozbě, kterou představují strangelety. Otázku, zda mohou tyto částice „nakazit a transformovat“ hmotu ve svém okolí, poprvé odborníci zkoumali v roce 2000 v souvislosti s chystaným spuštěním urychlovače RHIC v USA.

„Studie tenkrát prokázala, že není žádný důvod k obavám. Dnes RHIC funguje již osm let a za tu dobu se nepodařilo žádný strangelet objevit,“ ubezpečují vědci.

Jako zbytečné označil obavy i zesnulý fyzik Stephen Hawking. „Svět nebude zničen, až bude LHC uveden do provozu. Je naprosto bezpečný… Denně se v naší atmosféře odehrají miliony srážek částic s větší energií a nic hrozného se dosud nestalo.“

Podle Reese jsou však zmiňované hrozby reálné, přestože málo pravděpodobné. „Mnoho z nás má tendence podceňovat tato rizika jako science fiction, ale vzhledem k tomu, co je v sázce, by neměla být podceňováno, přestože jsou velmi nepravděpodobná.“

Témata:  vědci Země 1

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 16:16

Severní Korea se bouří a vyhrožuje Západu

Severní Korea znovu varovala, že v reakci na vojenské cvičení mezi Jižní Koreou, Spojenými státy a Japonskem intenzivněji využije své právo na sebeobranu. Tato ostrá prohlášení přišla poté, co tyto tři země ve středu na Korejském poloostrově provedly společné vzdušné manévry zahrnující americké bombardéry B-1B.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.