Britští vládní konzervativci mírně zvýšili náskok před opozičními labouristy, vyplývá to z nového průzkumu společnosti Savanta ComRes pro deník The Daily Telegraph. Tři týdny před volbami by nyní pro konzervativce premiéra Borise Johnsona hlasovalo 42 procent dotazovaných, zatímco pro labouristy 31 procent.
Občané Evropské unie by měli po brexitu ztratit preferenční postavení na britském pracovním trhu a přijít o možnost přijet do země za prací bez předchozí nabídky zaměstnání. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu vládní konzervativní strany na snížení imigrace, který dnes prezentoval premiér Boris Johnson.
Odklad odchodu Británie z Evropské unie stále více poškozuje britský národní zájem. Na počátku parlamentní debaty o volebním zákonu to dnes řekl britský premiér Boris Johnson. Jeho vláda předložila návrh zákona, který by umožnil uspořádat 12. prosince volby. Lídr opozice Jeremy Corbyn v debatě prohlásil, že labouristé vypsání předčasných parlamentních podporují. Ještě během jeho proslovu mu ale člen vlastní strany odporoval.
Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na dnešní ani ne půlhodinové schůzce v Bruselu.
Boris Johnson oznámil, že parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Britský premiér to uvedl v prohlášení pro stanici BBC. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu.
Po úterním hlasování britské Dolní sněmovně se odchod Británie z Evropské unie ocitl "v očistci", plány premiéra Borise Johnsona poslanci roztrhali "na cucky". Tak dnes popisují vývoj kolem brexitu britská média. Část tisku nakloněná opuštění evropského bloku poslance ostře kritizuje.
Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od britského premiéra Borise Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu. Podle BBC ale Boris Johnson dopis nepodepsal, naopak k němu připojil další, už podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad brexitu za chybu.
Další odložení brexitu by nikomu neprospělo, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na výsledek hlasování dolní komory britského parlamentu, která dnes přijala návrh odkládající schválení dohody o odchodu Británie z Evropské unie.
Dolní komora britského parlamentu nechce podpořit nový návrh brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Poměrem 322 hlasů ku 306 přijala návrh, který požaduje nejdříve schválit zákon související s ratifikací podmínek brexitu.
Britská média dnes na titulních stránkách ohlašují uzavření nové brexitové dohody, kterou ve čtvrtek na poslední chvíli domluvili britští a unijní vyjednavači. Zároveň ale upozorňují, že premiér Boris Johnson ještě nemá vyhráno.
Británie a Evropská unie se dohodly na podmínkách brexitu. Informovali o tom dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i britský premiér Boris Johnson. Juncker nový dokument označil za "spravedlivý a vyvážený". Podle britského ministerského předsedy jde o dohodu, kterou jeho země "získává zpět kontrolu". Optimismus však hatí postoj Demokratické unionistické strany.
Britští vládní poslanci dostali pokyn, aby v případě, že Brusel odmítne návrh Londýna na změnu brexitové dohody, nazvali postoj Evropské unie "šíleným". Plyne to podle serveru BuzzFeed z interního sdělení, které konzervativním zákonodárcům e-mailem rozeslali poradci premiéra Borise Johnsona. Podle BuzzFeed dali ve vzkazu rovněž najevo, že Spojené království se bude snažit svalit vinu na EU, pokud se obě strany nedokážou domluvit a 31. října nastane neřízený brexit.
Britská novinářka Charlotte Edwardesová obvinila premiéra Borise Johnsona, že jí v roce 1999, tedy v době, kdy byl také žurnalistou, pod stolem silně stiskl stehno. Podobně podle ní Johnson obtěžoval i další ženu. Úřad ministerského předsedy to ale popřel.
Britská média podporující vládní konzervativce se dnes pohoršují nad úterním bezprecedentním rozhodnutím nejvyššího soudu, který vynucenou přestávku v zasedání britského parlamentu označil za nezákonnou a od počátku neplatnou. Tážou se, kdo vlastně vládne Spojenému království, a některá tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit.
Nejvyšší soud Spojeného království dnes rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná. Rozhodnutí o ukončení zasedání ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání až 14. října bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová. Parlament podle ní může nyní podniknout kroky k tomu, aby se opět sešel.
Británie je přesvědčena, že za útoky na saúdskoarabská ropná zařízení v polovině září je zodpovědný Írán. Uvedl to dnes britský premiér Boris Johnson, informovala agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes řekl, že při připisování zodpovědnosti je "velmi opatrný". Útoky podle něj nicméně nepomohly v úsilí zmírnit napětí v oblasti Perského zálivu.
Odchod Británie z Evropské unie je "tragickým momentem pro Evropu". V rozhovoru, který dnes vyšel ve španělském deníku El País, to řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zároveň prohlásil, že lituje toho, že komise nezasáhla proti falešným zprávám před britským brexitovým referendem v roce 2016.
Britský premiér Boris Johnson se dnes kvůli bučícím a pískajícím demonstrantům nezúčastnil plánované tiskové konference po schůzce s lucemburským premiérem Xavierem Bettelem v Lucemburku. Podle britského tisku na ministerského předsedu čekalo několik stovek demonstrantů, především krajanů, z nichž někteří předem ohlašovali záměr Johnsonovo venkovní vystoupení přerušit za pomoci megafonů.
Britský premiér Boris Johnson a předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker se dnes shodli, že je třeba zintenzivnit jednání o podobě britského odchodu z Evropské unie. Šéf EK ale dal najevo, že sedmadvacítka stále čeká na životaschopný návrh Londýna, jak vyřešit pat ohledně takzvané irské pojistky v brexitové dohodě.
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření dnes prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler.
Na protest proti ohlášenému vyloučení 21 konzervativních poslanců ze strany opustila vládu ministryně práce Amber Ruddová a vzdala se rovněž členství ve straně. Oznámil to dnes list The Times. Ruddová označila záměr premiéra Borise Johnsona zbavit se rebelujících poslanců za "čistku" a "útok na slušnost a demokracii".
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů, kde ale bude muset překonat ještě řadu nástrah.
Poslanci konzervativců, kteří v úterý hlasovali pro možnost zablokovat brexit bez dohody, budou vyloučeni ze strany. Zmocněnec premiéra Borise Johnsona v tomto smyslu zahájil jednání s 21 zastupiteli, kteří při hlasování iniciativu podpořili, oznámila dnes agentura Reuters.
6. června 2025 21:54
6. června 2025 21:00
6. června 2025 19:46
6. června 2025 18:32
6. června 2025 17:57
6. června 2025 17:28
6. června 2025 16:05
6. června 2025 15:19
6. června 2025 14:31
6. června 2025 13:38
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Zdroj: Jan Hrabě
Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.
