Československo

Technika

1. světová válka sebou přinesla řadu nových zbraní. Jednou z nich byl i tank. Zatímco první z nich, například britsky Mark I nebo francouzský Schneider CA1, byla monstra s mnoha muži v posádce, brzy se objevil tank, který předurčil konstrukci všech nových tanků. A asi vás překvapí, že o Renault FT neměla francouzská armáda vůbec zájem.

Technika

Meziválečný československý zbrojní průmysl byl na skutečně vysoké úrovni, což dokazuje i rozsah výrobků, které naši zbrojíři nabízeli. Mezi skutečné kuriozity patřila i obrněná drezína Tatra T18. Přestože se jednalo konstrukci značně problematickou, její historie byla dlouhá a využívaly ji dokonce tři armády.

Technika

Po okupaci v březnu 1939 padlo do rukou nacistického Německa, vedle tisíců zbraní připravených k použití, i mnoho zbrojních projektů. Jedním z nich byl i prototyp a plány československého středního tanku Š-II-c, který pro naši armádu vyvíjela plzeňská Škodovka. Projekt měl mít po převzetí podniku Němci ještě zajímavý osud.

Domov

Česká republika si dnes připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé Třetí říše. Začalo jedno z nejtemnějších období české historie - pronásledování Židů, zatýkání a popravy skutečných i domnělých odpůrců režimu, uzavření vysokých škol či nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši.

Revue

Německá vojenská operace proti Československu začala být připravována už v roce 1937. Důstojníci Třetí říše se při plánování vpádu spoléhali především na síly XVIII. armádní sboru, jehož velitelství se nacházelo v Salzburku. Tento armádní sbor tvořilo pět armád rozdělených do 39 divizí, z nichž tři byly obrněné a tři motostřelecké. Proč nakonec plán „Grün“ nevyšel?

Domov

V Česku se dnes uskuteční několik akcí, které připomenou 71. výročí komunistického puče v tehdejším Československu. V Praze se většina z nich koná jako součást festivalu proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. Ten začíná dnes a potrvá do 3. března. Připomínat se dnes bude také čin Jana Zajíce, který se 25. února 1969 po Janu Palachovi upálil na protest proti letargii, do níž společnost upadala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Domov

Kdo byli nositelé diktatury KSČ? Jaké byly jejich kariéry v komunistické straně i mimo ni? Odpovědi na tyto otázky nabízí jedna z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších dosavadních publikací Ústavu pro studium totalitních režimů, která vyšla v uplynulých dnech. Jedinečný dvoudílný Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989) díky komplexnímu pojetí a novým poznatkům z výzkumu v archivech přispívá k důkladnějšímu poznání komunistické strany a komunismu v Československu.

Svět

Debata o podobě rozpočtu USA, která trvá už několik týdnů, dosáhla bodu, kdy ustupují racionální argumenty. Alespoň tak by se dalo chápat to, že prezident Donald Trump opírá nutnost stavby zdi o svědectví, v němž se hovoří i o migrantech z Československa.

Revue

Přes půl milionu obětí si vyžádala španělská občanská válka, která začala 17. července 1936, vzpourou pravicových důstojníků proti vládě v Madridu. Tento téměř tříletý konflikt, který byl podle některých historiků i "výcvikovým prostorem" Německa, Itálie a Sovětského svazu pro druhou světovou válku, zahájil ve Španělsku téměř čtyřicetiletou diktaturu Franciska Franka.

Domov

Ústavní zákon o federativním uspořádání Československé socialistické republiky, který byl přijat v říjnu 1968 a v platnost vstoupil 1. ledna 1969, byl jedním z mála "výdobytků", které byly prosazeny v obrodném procesu roku 1968. Měl přinést oběma národům rovnoprávnost a suverenitu. S ohledem na politickou realitu, danou uplatňováním totalitní moci komunistické strany, zůstal však model československé federace podle některých historiků jen na papíře.

Domov

Turismus představuje významný zdroj přijmu pro mnohé země. I nově vzniklé Československo chtělo přitáhnout do nově vzniklého státu co nejvíce zahraničních návštěvníků. Kdo nejčastěji navštěvoval Československo a jaké oblasti byly největšími taháky turistického ruchu? Na to odpovídá článek Czechoslovakia as the Tourist Destination between 1918 and 1938 (Československo jako turistická destinace mezi lety 1918 a 1938) docenta Jana Štemberka z Fakulty Humanitních studií UK.

Domov

Milníky první světové války, která skončila před sto lety, 11. listopadu 1918, z pohledu budoucího Československa.

Domov

Vyhlášení samostatného Československa předcházelo v Brně váhání a vyčkávání. Do města, tehdy ze dvou třetin německojazyčného, se informace z Prahy dostávaly s časovou prodlevou. Čeští činitelé se o převratu v hlavním městě dozvěděli až 28. října 1918 navečer, veřejné vyhlášení odložili na další den. Teprve poté začalo předávání moci - nakonec povětšinou poklidné, z obou stran chvílemi bezradné.

Domov

Ze všech výročí, které si Češi letos připomínají, je to dnešní vůbec nejvýznamnější, především kvůli postavě zakladatele samostatné republiky Tomáše Garriguea Masaryka a kvůli vysokému stupni demokracie, kterého první republika dosáhla. Ani Masaryk, ani meziválečné Československo nebyli bez chyb, avšak v dnešní bouřlivé době je k nim možné hledět jako k inspiraci, napsal dnes americký historik Daniel E. Miller na webu historynewsnetwork.org.

Domov

Masarykovy motivy pro prosazení ideje československého národa byly čistě pragmatické, na území Českých zemí se nacházelo příliš mnoho Němců a proto se Češi měli spojit se Slováky. To by vyřešilo české problémy spočetnou německou menšinu a zároveň vymanilo Slováky z područí Maďarů. Přestože idea čechoslovakismu umožnila vznik unikátního státního útvaru, nakonec notně přispěla i k jeho zániku

Svět

Francouzský deník Le Figaro se v materiálu věnovaném 100. výročí vzniku Československa zaměřil na vztahy mezi Čechy a Slováky, které zůstaly dobré i 25 let po takzvané sametové revoluci. Politolog Jacques Rupnik uvedl, že Češi a Slováci si připomínají výročí vzniku dnes už neexistujícího státu, v němž žili pospolu po 75 let.

Svět

Společný stát Čechů a Slováků se rychle zařadil mezi nejbohatší státy světa. Na jeho rozdělení patrně doplatili především Slováci. Napsal to dnes slovenský list Plus jeden deň. Další deníky zase otiskly sérii článků ke kulatému výročí vzniku první Československé republiky.