Československo

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Smutný obrázek se naskytuje při pohledu na to, jak Češi slaví sto let své státnosti. Veřejné diskuzi dominují plytká, nezáživná, ale zejména nedůležitá témata. Státní svátek přitom jednoznačně nabízí prostor pro vážnou debatu, pro bilancování, pro vytváření nových vizí a pro hledání cesty, kterou by se měla Česká republika v nejbližších letech ubírat. Vinni jsou zejména politici v čele s prezidentem, ale i veškerá média – jak alternativní, tak mainstreamová.

Revue

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.

Svět

Norsko bylo za studené války součástí NATO a s rozvědkami jeho členských států norská rozvědka spolupracovala. Za železnou oponou byli Američané nápadní a pod kontrolou kontrarozvědky. Jejich menší partneři, jako Norové nebo Nizozemci, mohli v tomto ohledu dobře fungovat místo nich. Stejně tak československá rozvědka plnila podobnou úlohu v Norsku ve službách KGB a Sovětského svazu. V rozhovoru s ČTK to řekl norský novinář a spisovatel Terje B. Englund, který se do časů studené války vrací ve své knize Špion, který přišel pozdě.

Revue

Největší válku v dějinách lidské civilizace předznamenala konference v Mnichově, v jejímž průběhu se pokusili představitelé největších evropských mocností ukonejšit agresivního diktátora Adolfa Hitlera obětováním Československa. Přestože se aktéři jednání plácali po ramenou, že zachovali mír své doby, českoslovenští politici byli mnohem prozíravější. Nic jiného jim nezbylo.

Byznys

Praha - Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři. Vyplývá to z dokumentů na vládním webu. Za komunistického režimu se podle údajů statistického úřadu výdělky nivelizovaly a u většiny lidí se příliš nelišily. Rozdílně zaměstnanci začali vydělávat zase až po listopadové revoluci.

Domov

Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.

Svět

Bratislava - Zničené rodiny, ztráty životů a ideálů. Ty, kteří byli odvážní a okupaci nenazvali bratrskou pomocí, komunistický režim degradoval na nepřítele. Tak dnes komentuje slovenský tisk invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Denník N zmínil i morální devastaci Čechů a Slováků, která bohužel přežívá do dnešních dnů.

Svět

Moskva - Ruský internetový magazín Svobodnaja pressa dnes napsal, že sovětská vojska v Československu chránila ústavní pořádek. V podobném duchu popsal intervenci i prokremelský server Life, podle něhož Ludvík Svoboda, dosud vyzývající řešit problémy pokojně, do Moskvy vzkázal, že souhlasí s jakýmkoli řešením.

Svět

Londýn - V noci z 20. na 21. srpna 1968, tedy před 50 lety, vpadla na území Československa vojska států Varšavské smlouvy. Tématu se dnes ve svých komentářích věnují i západoevropská média.

Domov

Hodonín - Z Hodonína do Topoľčianek dnes vyjel speciální parní vlak, mezi cestujícími jsou český prezident Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska. Před jízdou ještě položili květiny u Masarykova pomníku v Hodoníně.

Revue

I po více než sedmdesáti letech od konce druhé světové války jsou některé otázky ohledně jejího průběhu stále žhavé. Nejčastěji se odborníci i laická veřejnost ptají, jestli k ní muselo dojít. A mnozí se shodují na to, že možná nemuselo. Na druhou stranu ale mohl být její průběh mnohem horší.

Svět

Paříž - Premiér Andrej Babiš se dnes sešel v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby s ním hovořil o budoucnosti Evropské unie a o spolupráci v oblasti bezpečnosti.

Domov

Praha - 100. výročí vzniku Československa oslaví také Národní technické muzeum (NTM) a České dráhy ve spolupráci se Železnicemi Slovenské republiky. Koncem června vyjede na jízdu po ČR a SR speciální prezidentský vlak. Soupravu poveze parní lokomotiva, přezdívaná kvůli světle zelenému nátěru Rosnička.

Svět

Moskva - Umístěním tabulek s jejich jmény na adresách jejich posledního bydliště byla dnes v Moskvě uctěna památka pětice Čechoslováků popravených v letech 1937 a 1938 v Sovětském svazu.

Domov

Praha - Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli vládnoucího komunistického režimu prezentována jako opatření namířené proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli alespoň nějaké úspory. Nebylo divu, že po přijetí zákona o měnové reformě, který vstoupil v platnost před 65 lety, 1. června 1953, vypukly na řadě míst nepokoje.

Domov

Brno - Otevřením bran brněnského výstaviště začal dnes krátce po poledni festival Re:publika, který připomíná 100. výročí Československa a 90 let existence veletržního areálu. Kolona historických vozidel přivezla dvojníka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, před výstavištěm už čekaly v sluneční výhni stovky lidí.

Svět

Bratislava - Slovensko jednorázově zvažuje zavedení mimořádného státního svátku ke 100. výročí vzniku Československa, které si ČR a SR připomenou letos v říjnu. Proti novému svátku, byť pouze pro tento rok, se ovšem postavila nacionalistická koaliční Slovenská národní strana, návrh nepodpořili ani zaměstnavatelé.