Československo

Revue

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.

Svět

Norsko bylo za studené války součástí NATO a s rozvědkami jeho členských států norská rozvědka spolupracovala. Za železnou oponou byli Američané nápadní a pod kontrolou kontrarozvědky. Jejich menší partneři, jako Norové nebo Nizozemci, mohli v tomto ohledu dobře fungovat místo nich. Stejně tak československá rozvědka plnila podobnou úlohu v Norsku ve službách KGB a Sovětského svazu. V rozhovoru s ČTK to řekl norský novinář a spisovatel Terje B. Englund, který se do časů studené války vrací ve své knize Špion, který přišel pozdě.

Domov

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Byznys

Praha - Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři. Vyplývá to z dokumentů na vládním webu. Za komunistického režimu se podle údajů statistického úřadu výdělky nivelizovaly a u většiny lidí se příliš nelišily. Rozdílně zaměstnanci začali vydělávat zase až po listopadové revoluci.

Domov

Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.

Svět

Bratislava - Za účasti předsedy slovenského parlamentu a dalších politiků si dnes Slováci na shromáždění v centru Bratislavy připomenuli oběti vojenské okupace Československa. Zmínky o konci pražského jara dnes našli na titulních stránkách čtenáři The New York Times (NYT), španělských deníků El País a El Mundo.

Svět

Moskva - Ruský internetový magazín Svobodnaja pressa dnes napsal, že sovětská vojska v Československu chránila ústavní pořádek. V podobném duchu popsal intervenci i prokremelský server Life, podle něhož Ludvík Svoboda, dosud vyzývající řešit problémy pokojně, do Moskvy vzkázal, že souhlasí s jakýmkoli řešením.

Svět

Londýn - V noci z 20. na 21. srpna 1968, tedy před 50 lety, vpadla na území Československa vojska států Varšavské smlouvy. Tématu se dnes ve svých komentářích věnují i západoevropská média.

Domov

Praha - Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvolal demonstrace v mnoha západních velkoměstech a okupaci odmítla téměř jednotně i západoevropská politická reprezentace.

Revue

I po více než sedmdesáti letech od konce druhé světové války jsou některé otázky ohledně jejího průběhu stále žhavé. Nejčastěji se odborníci i laická veřejnost ptají, jestli k ní muselo dojít. A mnozí se shodují na to, že možná nemuselo. Na druhou stranu ale mohl být její průběh mnohem horší.

Svět

Paříž - Premiér Andrej Babiš se dnes sešel v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby s ním hovořil o budoucnosti Evropské unie a o spolupráci v oblasti bezpečnosti.

Svět

Darney (Francie) - Francouzský prezident Emmanuel Macron pojede koncem června na východ Francie na oslavy 100. výročí vzniku Československa. Setká se s premiérem Andrejem Babišem a předsedou slovenské vlády Peterem Pellegrinim.

Svět

Moskva - Umístěním tabulek s jejich jmény na adresách jejich posledního bydliště byla dnes v Moskvě uctěna památka pětice Čechoslováků popravených v letech 1937 a 1938 v Sovětském svazu.

Domov

Praha - Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli vládnoucího komunistického režimu prezentována jako opatření namířené proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli alespoň nějaké úspory. Nebylo divu, že po přijetí zákona o měnové reformě, který vstoupil v platnost před 65 lety, 1. června 1953, vypukly na řadě míst nepokoje.

Domov

Pittsburgh/Praha - "Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z českých zemí a Slovenska." Tak zněl první bod Pittsburské dohody, kterou před 100 lety, 30. května 1918, podepsali představitelé českých a slovenských organizací v USA spolu s T. G. Masarykem. Tento dokument definitivně přivedl americké Slováky na stranu Čechů usilujících o nezávislost a pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti císařství a přejí si vznik samostatného státu Čechů a Slováků.

Svět

Bratislava - Slovensko jednorázově zvažuje zavedení mimořádného státního svátku ke 100. výročí vzniku Československa, které si ČR a SR připomenou letos v říjnu. Proti novému svátku, byť pouze pro tento rok, se ovšem postavila nacionalistická koaliční Slovenská národní strana, návrh nepodpořili ani zaměstnavatelé.

Revue

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 265 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 70 lety, 18. června 1945.