reklama

Asi nejznámější revoltou byla moskevská demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968. Skupinu "sedmi statečných" tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová. Až na náměstí se k nim připojila mladičká Taťjana Bajevová.

Disidenti rozvinuli na Rudém náměstí transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". A to bylo všechno, co stačili.

Po několika minutách byla skupina surově napadena davem kolemjdoucích a policisty v civilu a odvezena na policejní stanici. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v pracovních lágrech, do vyhnanství nebo k nucené psychiatrické léčbě.

Známý je případ Poláka Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 na protest proti invazi zapálil během dožínek před vládní tribunou. Jeho smrt o čtyři dny později režim ututlal. Stejný druh protestu zvolil v lednu 1969, několik dní po činu Jana Palacha, sedmnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer, který se upálil na schodech Maďarského národního muzea v Budapešti. V dubnu 1969 se pokusil upálit i mladý Lotyš, nyní uznávaný izraelský matematik, Ilja (Elijahu) Rips, který pokus o sebevraždu přežil a na čas skončil v psychiatrické léčebně.

Srpen 1968 vyvolal demonstrace v téměř všech západních velkoměstech a znepokojeny událostmi byly i státy východní Evropy, které se invaze neúčastnily. Jugoslávie Josipa Broze Tita přijala zvláštní opatření a vybudovala nový systém jednotné územní obrany, Rumunsko velkého kritika invaze Nicolae Ceaušeska vytvořilo národní gardy na obranu suverenity a Albánie vystoupila z Varšavské smlouvy.

Washington vydal prohlášení odsuzující agresi jako porušení Charty OSN. Na výzvu tehdejšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona, který ale později označil intervenci za pouhou nehodu na cestě k uvolňování, ke stažení sovětských vojsk z Československa reagovala Moskva požadavkem na stažení amerických vojsk z Vietnamu. Nejdále USA zašly zmrazením připravovaných rozhovorů o omezení strategických jaderných zbraní (SALT).

O situaci v Československu jednala i Rada bezpečnosti OSN. V projevech většiny jejích členů, například zástupců USA, Británie nebo Kanady, sice zaznívala slova o agresi a okupaci, postoje západních zemí se však střetly s postoji Maďarska a Sovětského svazu, jehož veto jakožto stálého člena RB OSN znemožnilo přijetí dvou rezolucí odsuzujících okupaci.

1 komentář (Poslední 13.08. 10:15) Napište svůj názor

reklama