Svět sleduje oslavy v Česku. Zhodnotil vztah se Slováky

Rupnik připomněl, že za původním nápadem vytvořit stát složený z lidí dvou jazykově si blízkých skupin byl první prezident tohoto státu Tomáš Garrigue Masaryk, avšak jeho plán po 75 letech ztroskotal vytvořením dvou oddělených států.

Ředitelka francouzského ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) Marie-Elizabeth Ducreuxová v listu upozorňuje na zásadní historické rozdíly Čechů a Slováků. Zatímco Češi coby obyvatelé území Čech, Moravy a Slezska založili svůj stát ve středověku, Slováci podle ní o státnosti mohou hovořit až díky Hitlerovi, který zemi vnutil nacistický režim. Československo se ale po 2. světové válce obnovilo, aby se 12. prosince 1992 rozdělilo. Ducreuxová rekapituluje dělení jako dohodu mezi vůdcem nacionalistické strany Vladimírem Mečiarem a ekonomem Václavem Klausem, jehož motivem nebylo na rozdíl od Mečiara získat suverénní stát, nýbrž zbavit se ekonomických problémů, jež znamenalo zaostalejší Slovensko.

"Byla jsem tehdy v Praze. Z české strany to bylo ohromení, Češi byli pro Československo. V českých novinách, ale i mezi slovenskými intelektuály panovalo znepokojení," řekla Ducreuxová.

Michel Perottino z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je toho názoru, že šlo o "rozhodnutí elit, protože to vyhovovalo jejich zájmu". Občané nedokázali reagovat, nekonalo se žádné referendum. "Bylo to technokratické rozhodnutí," soudí Perottino.

Ducreuxová napsala, že po napjatých začátcích v 90. letech se vztahy částečně díky integraci obou zemí do Evropské unie zlepšily. Rupnik připomněl, že rozdělení v podobě hranice netrvalo dlouho, protože vstupem do EU se hranice znovu otevřela.

Slovenský analytik Grigorij Mesežnikov v materiálu hovoří o přetrvávajících a bezproblémových vztazích občanů Čech a Slovenska. Obě země udržují dobré vztahy se zbytkem EU, přičemž Slovensko se jeví jako méně euroskeptické než Česko.

Přesto se ale oba národy v jednom bodě navzájem vzdalují, totiž jazykově. Slovenština je pro mladé Čechy cizí jazyk, což neplatí ve stejné míře v opačném směru, připomíná Perottino. Ducreuxová to potvrzuje a píše, že zatímco na Slovensku vždy našla české noviny, naopak to neplatí. "Není to nic nového, neviditelnost Slováků tu byla vždy a souvisí s určitou nadřazeností Čechů, která je zřejmě nevědomá," tvrdí Ducreuxová.

Mesežnikov, který má část rodiny v Česku, řekl, že nesymetrický vztah má ekonomické pozadí. "Česká strana byla vždy rozvinutější, průmyslovější. Slovensko bylo dlouho zemědělské, ale dohání své zpoždění a dělá ohromné pokroky. Jeho ekonomika je zdravá," řekl.

Perottino upozornil, že Slovensko se potýká s odlivem mozků, protože mnoho Slováků dává přednost studiu v Čechách. "Slovenské školství je slabší, ale mezi Slováky bylo vždy víc migrantů než mezi Čechy, kteří jsou usedlejší," soudí. Materiál končí konstatováním, že sametový rozchod byl pro Slovensko úspěšný. Místo zhroucení, kterého se mnozí báli, Slovensko dohnalo ekonomické zpoždění na svém sousedovi.

Témata:  Československo,  Česká republika,  Slovensko,  noviny a tisk