Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čaputová: ČSR byla moderním státem, stala se předpokladem slovenské státnosti

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Facebook

První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.

"V dané době byla republika velmi moderním státem, s moderní ústavní listinou, ústavním soudem, volebním právem pro ženy. Vznik první Československé republiky byl předpokladem samostatné slovenské státnosti," řekla Čaputová novinářům u památníku československé státnosti, jehož součástí je také socha T. G. Masaryka.

Podle hlavy slovenského státu právě Masaryk a Štefánik byly klíčovými osobnostmi v souvislosti se založením ČSR.

Čaputová ocenila, že Slovensko si vznik Československa už připomíná státním svátkem. Po loňském rozhodnutí slovenského parlamentu je na Slovensku 28. říjen státním svátkem letos poprvé od rozdělení československé federace na konci roku 1992. Na rozdíl od jiných svátků je tento den v zemi ovšem běžným pracovním dnem. Česko si výročí vzniku samostatné republiky v roce 1918 připomíná státním svátkem dlouhodobě.

Témata:  Zuzana Čaputová Československo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.