Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisk: Československo rozdělily nacionální vášně, Slováci si neváží státnosti

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.

"Po rozvodu jsou si Češi a Slováci mnohem bližší než za totalitní ČSSR i poté, což nesouvisí s rozdělením, ale s technologickými zázraky, které na společném jazykovém prostoru sbližují lidi stokrát více než forma státoprávního uspořádání," uvedlo Sme.

V reakci na zastánce slovenské suverenity list napsal, že ani v době nejvíce centralizované federace Praha nevykonávala tolik kompetencí, kolik bylo přesunuto do Bruselu v rámci členství země v EU. Mladší generace podle deníku už nepotřebuje zjišťovat, kdo byl odpovědný za rozpad československé federace a jak se k sobě měly národy, které v ní žily. "Mnohem více je pro ně formující vztah k Bruselu. Ten určuje, kdo je v rámci unie starším a mladším bratrem, jak se hovořilo o Češích a Slovácích," uvedl.

Sme odmítlo názor, že Československo rozbili političtí představitelé ČR a Slovenska Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Podle listu Pravda Slovensko k samostatnosti dotlačil Klaus. "Slovensko nepodrývalo federaci, to Češi dlouhodobě projevovali jen letmý zájem o Slovensko," napsal deník. Dodal, že Slováci si už nemohou na nikoho a na nic stěžovat, ale mají stále méně důvodů k radosti.

Témata:  Československo Slovensko noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

11. července 2026 20:55

České finále ve Wimbledonu. Nosková a Muchová se postaraly o drama, vyhrát mohla jen jedna

Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024). 

Zdroj: David Holub

Další zprávy