Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisk: Československo rozdělily nacionální vášně, Slováci si neváží státnosti

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.

"Po rozvodu jsou si Češi a Slováci mnohem bližší než za totalitní ČSSR i poté, což nesouvisí s rozdělením, ale s technologickými zázraky, které na společném jazykovém prostoru sbližují lidi stokrát více než forma státoprávního uspořádání," uvedlo Sme.

V reakci na zastánce slovenské suverenity list napsal, že ani v době nejvíce centralizované federace Praha nevykonávala tolik kompetencí, kolik bylo přesunuto do Bruselu v rámci členství země v EU. Mladší generace podle deníku už nepotřebuje zjišťovat, kdo byl odpovědný za rozpad československé federace a jak se k sobě měly národy, které v ní žily. "Mnohem více je pro ně formující vztah k Bruselu. Ten určuje, kdo je v rámci unie starším a mladším bratrem, jak se hovořilo o Češích a Slovácích," uvedl.

Sme odmítlo názor, že Československo rozbili političtí představitelé ČR a Slovenska Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Podle listu Pravda Slovensko k samostatnosti dotlačil Klaus. "Slovensko nepodrývalo federaci, to Češi dlouhodobě projevovali jen letmý zájem o Slovensko," napsal deník. Dodal, že Slováci si už nemohou na nikoho a na nic stěžovat, ale mají stále méně důvodů k radosti.

Témata:  Československo Slovensko noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:14

Víkendové počasí a dobré zprávy pro milovníky zimních radovánek

Do víkendu zbývají poslední hodiny, během nichž už mnozí lidé vyrazí za zimními radovánky na české hory. Meteorologové pro ně mají dobré zprávy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.